Špenát setý
Špenát setý (Spinacia oleracea) je druh jedlé krytosemenné rostliny z čeledi laskavcovitých. Je to jednoletá rostlina. Jedná se o důležitou listovou zeleninu. Kultivována byla v jihozápadní Asii, patrně v Persii. Samotný název je odvozován z perského Esfenadž (اسفناج). Přes Sýrii a Arábii se dostal do severní Afriky, odkud se dostává kolem roku 1100 do Španělska a dále se pak šíří po Evropě. První recepty, ve kterých se používá špenát, jsou dochovány v kuchařské knize z roku 1390. Navzdory všeobecnému mínění není špenát zvlášť bohatý na železo, ale i tak obsahuje cenné živiny. Podle některých výzkumů je to dobrý prostředek na prevenci rakoviny.[1] Ve špenátu jsou obsaženy karotenoidy (i beta-karotenu), a to ve vysokých koncentracích. Obsahuje také lutein, karotenový pigment, který působí antioxidačně. Výzkumy prokázaly, že častější konzumace potravy bohaté na beta-karoten pomáhá předejít degeneraci žluté skvrny oční sítnice,[1] která často způsobuje slepotu u starších lidí. Špenát se odedávna doporučoval na vysoký krevní tlak (obsahuje hodně draslíku, který reguluje krevní tlak), anémii a také zácpu. Také obsahuje vysoký obsah vitamínu K 380μg/100g. Tudíž lidé, kteří užívají Warfarin (laicky prostředek na ředění krve) si musí dávat větší pozor na konzumaci špenátu.[1] Denní množství vitamínu K je 90-120μg(μg-mikrogram).[2] Traduje se, že obecné považování špenátu za hodnotný zdroj železa vzniklo matematickou chybou, kde byla při analýze špatně napsaná desetinná čárka.[3] Údajný článek s chybou se však nepodařilo dohledat a možná jde jen o legendu.[4] Výzkumy ovšem prokázaly přítomnost fytohormonů, působících na vývoj svalstva člověka. Průměrný obsah látek a minerálůTabulka udává dlouhodobě průměrný obsah živin, prvků, vitamínů a dalších nutričních parametrů zjištěných v špenátu.[5]
OdkazyReference
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
