Witold Lewicki
Witold Lewicki (13. listopadu 1859 Zoločiv[1] – 1931[2][3]) byl rakouský novinář, národohospodář a politik polské národnosti z Haliče, na konci 19. století poslanec Říšské rady. BiografieStřední školu absolvoval ve Lvově. Vystudoval historii a filozofii na Lvovské univerzitě, kde studoval v semináři u profesora Ksaweryho Liskeho. Roku 1878 vydal studii O historyografii polskiej za Zygmunta III.[1] Studoval zde historii a později i práva. Na Lvovské univerzitě promoval roku 1882.[3] Studoval taky na Vídeňské univerzitě.[4] Jiný zdroj uvádí, že roku 1883 získal doktorát na Jagellonské univerzitě.[3] Působil jako právník, ekonom a politik. V letech 1890–1894 byl redaktorem listu Ekonomista Polski. Od roku 1902 působil v redakci listu Słowo ve Varšavě. Napsal mj. pojednání Samorząd gminny w Galicji a Polityka ekonomiczna sejmu galicyjskiego (1891).[4] Redigoval také list Przełom vycházející ve Vídni.[2] Byl ředitelem záložny ve Lvově a členem zemědělské společnosti v Krakově a Pilzně.[3] Byl i poslancem Říšské rady (celostátního parlamentu Předlitavska), kam usedl ve volbách roku 1891 za kurii městskou v Haliči, obvod Přemyšl, Grodek atd. Mandát obhájil ve volbách roku 1897, nyní za všeobecnou kurii, 9. voleb. obvod: Přemyšl, Sambir atd.[5] Ve volebním období 1891–1897 se uvádí jako rytíř Dr. Witold Lewicki, místotajemník zemského výboru, bytem Lvov.[6] Ve volbách roku 1891 se uvádí jako kandidát Polského klubu.[7] I ve volbách roku 1897 je řazen mezi polské kandidáty.[8] OdkazyReference
|
||||||||||||||||||||||||||||
