Vjačeslav Moše Kantor
Vjačeslav Moše Kantor (rusky Вячеслав Моше Кантор, * 8. září 1953 v Moskvě) je ruský podnikatel, miliardář a filantrop. V současnosti působí jako předseda Evropského židovského kongresu (EJC). Kvůli úzkým vazbám na Vladimira Putina[1] byl roku 2022 zařazen na evropský sankční seznam.[2] Život a kariéraNarodil se v Moskvě. Zde také strávil své mládí a získal zde v roce 1976 titul v Leteckém Institutu. V roce 1981 obhájil dizertační práci na téma Vesmírné automatizované kontrolní systémy a získal titul PhD. V letech 1989 až 1993 byl ředitelem ruské počítačové společnosti Intelmas.[3][4] V roce 1993 získal v rámci privatizace 30 % podíl ve státní továrně Azot na výrobu hnojiv na bázi kyseliny dusičné v Rusku, kterou později celou ovládl, když skoupil zaměstnanecké akcie.[3] Chemička je základem jeho současné Acron Group, která provádí výrobu a distribuci minerálních hnojiv a v roce 2008 byla zalistována na London Stock Exchange.[3] V roce 2012 odhadl Forbes jeho jmění na 2,3 miliardy dolarů, což ho činí 39 nejbohatším podnikatelem v Rusku a 546 nejbohatším podnikatelem na světě dle žebříčku Forbes.[5] Kantor je ženatý, má tři syny a dceru. Má ruské a izraelské občanství.[4] Koncem 90. let žil s rodinou v Ženevě,[4] nyní žijí v Londýně.[3] Kvůli úzkým vazbám na Vladimira Putina jej Rada Evropské unie 8. dubna 2022 zařadila na sankční seznam vydaný v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.[2] Je také na sankčních seznamech Švýcarska, Ukrajiny, Spojeného království, Francie, Belgie a Polska.[6] Veřejné aktivityJe předsedou Evropského židovského kongresu (EJC) a angažuje se v boji proti antisemitismu a rasismu. Přispěl k revitalizaci židovského života v Evropě i mimo ni. Spolupředsedá Evropské radě pro toleranci a usmíření (European Council on Tolerance and reconciliation – ECTR) a snaží se posilovat vzájemnou toleranci v současném světě. Předsedá Mezinárodnímu lucemburskému fóru pro prevenci jaderných katastrof a zapojuje se do hledání cest jak zabránit šíření jaderných zbraní.[7] Stojí v čele mnoha komunálních a občanských společností. Přispěl k rozvoji konceptu evropského modelu Národního statutu pro podporu tolerance. Podporou tohoto konceptu dal podnět ke vzniku Evropského akademického centra, které se věnuje výzkumu a studiu netolerance. Podporou tolerance a usmíření, lidských práv a mezináboženského dialogu a bojem proti antisemitismu a rasismu získal řadu ocenění od hlav evropských států. Mezi ně patří Velkokříž řádu za zásluhy (2013) Je to nejvyšší ocenění, které může v Itálii získat příslušník jiného národa. Také získal prestižní francouzské ocenění Řád čestné legie (2014).[7] Židovská komunitaOd roku 2007 byl předsedou Evropského židovského kongresu. Znovu byl zvolen v letech 2008 a 2012. Evropský židovský kongres je světská organizace, která reprezentuje zájmy dvouapůl milionu evropských židů napříč Evropou. Zastupuje zájmy čtyřicetidvou národních židovských komunit. Angažuje se v šíření vědomostí o holokaustu. Jeho cílem je zachovat vzpomínky na tragické události dvacátého století. Založil a vede Světové fórum holokaustu (World Holocaust Forum – WHF) a Evropský židovský fond (EJF). Jako předseda nadace WHF inicioval a organizoval připomínkovou akci, která se konala v den 65. výročí od osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau 27. ledna 2005 v Krakově. Akce nesla příznačný název "Let My People Live!" (nech můj lid žít). Tohoto celosvětového fóra se účastnilo více než 40 hlav států a oficiálních delegací. V důsledku angažmá v podpoře židovského života se stal zakladatelem a předsedou Evropského židovského fondu (EJF), který podporuje židovský život napříč Evropou a vytváří podpůrné programy k posílení židovské identity a hrdosti. Zaměřuje se na spojení mladých lidí se židovským kulturním dědictvím. Je také předsedou Yad Vashem[8] v Jerusalému a byl zvolen předsedou Politické rady Světového židovského kongresu. Tolerance a usmířeníJe zapojen do podpory a prosazování tolerance a usmíření v Evropě. V roce 2008 založil Evropskou radu pro toleranci a usmíření (ECTR), které spolupředsedal s bývalým členem komunistické Polské sjednocené dělnické strany a prezidentem Aleksandrem Kwaśniewskim. ECTR je nevládní organizace, složená z bývalých hlav evropských států, laureátů Nobelovy ceny míru a dalších světově uznávaných jednotlivců v oblasti prosazování tolerance. ECTR bylo založeno s cílem bojovat proti xenofobii, extremismu a antisemitismu a monitoruje snahu evropských států přiklánět se k principům tolerance. ECTR rozvíjí praktické iniciativy a přichází s doporučeními pro prosazování vzájemného pochopení mezi kulturami. ECTR povzbuzuje státy k důslednému dohledu nad "netolerantními" osobami. Nešíření jaderných zbraníV roce 2007 byl zvolen prezidentem Mezinárodního lucemburského fóra pro zabránění jaderným katastrofám, což je mezinárodní nevládní organizace, která sjednocuje světově uznávané experty na nešíření jaderných zbraní, materiálu a nosných zařízení. Aktivity lucemburského fóra se zaměřují na diskusi o jaderné bezpečnosti a nešíření jaderných zbraní, a na tvorbu návrhů a doporučení politikům a diplomatům. Tato doporučení zahrnují posílení jaderné bezpečnosti. Fórum se také snaží zabránit zevšedňování jaderné hrozby v současném světě a poskytuje věrohodné informace o současné sitauci ve státech a regionech, kterých se tato hrozba týká nejvíce (Blízký východ, Korejský poloostrov, jižní Asie).[9] Vyznamenání a ocenění
UměníJe předsedou muzea avantgardního umění (MAGMA), které sám založil v roce 2001. Muzeum disponuje největší a nejvýznamnější světovou soukromou sbírkou ruského avantgardního umění 20. století. Tento umělecký proud byl znám v letech 1890 až 1930. Sbírka obsahuje díla autorů jako je Marc Chagall, Chaim Soutine a Mark Rothko. Reference
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||
