Viavenator

Viavenator; Stratigrafický výskyt: Svrchní křída (santon), asi před 85 miliony let
	Rekonstrukce přibližného vzezření viavenatora.
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	strunatci (Chordata);
Třída	plazi (Sauropsida);
Nadřád	dinosauři (Dinosauria);
Řád	plazopánví (Saurischia);
Podřád	Theropoda;
Infrařád	Ceratosauria;
Čeleď	Abelisauridae;
Rod	Viavenator; Filippi et al., 2016
Binomické jméno
	Viavenator exxoni; Filippi, 2016
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Viavenator („lovec u cesty“) je rod dávno vyhynulého abelisauridního teropodního dinosaura z kladu Furileusauria, žijícího v období pozdní křídy na území současné Argentiny.

Popis

Viavenator byl středně velkým dravým dinosaurem. Měřil kolem 5,5 metru na délku a žil v období pozdní křídy (asi před 85 miliony let) na území dnešní Argentiny (geologické souvrství Bajo de la Carpa). Tento druh byl popsán roku 2016 týmem paleontologů a je považován za jakousi přechodnou vývojovou formu mezi ranými typy abelisauridů z období turonu a koňaku a pozdějšími abelisauridy z kampánu. Představuje další druh do již známé plejády jihoamerických abelisauridů. Zřejmě šlo o druh příbuzný rodům Carnotaurus, Abelisaurus nebo Aucasaurus, zejména pak ale rodům Llukalkan, Niebla a Caletodraco.^[1] Jediným dnes známým druhem je V. exxoni. Jinak jej charakterizují četné typické znaky skupiny - relativně vysoká a krátká hlava a velmi krátké přední končetiny.

Paleobiologie

V listopadu roku 2020 byla publikována odborná studie o objevu fosilních kostí neidentifikovaného titanosaurního sauropoda, jevících stopy po okusu středně velkým teropodem. V rámci velikosti a umístění rýh je pravděpodobné, že původcem byl právě zástupce druhu V. exxoni, který sauropoda (ať již zdechlinu nebo ulovený exemplář) pojídal.^[2]

Odkazy

Reference

↑ Buffetaut, E.; Tong, H.; Girard, J.; Hoyez, B.; Párraga, J. (2024). Caletodraco cottardi: A New Furileusaurian Abelisaurid (Dinosauria: Theropoda) from the Cenomanian Chalk of Normandy (North-Western France). Fossil Studies. 2 (3): 177–195.
↑ Filippi, L. S. & Bellardini, F. (2020). Feeding traces on postcranial sauropod remains from Bajo de la Carpa Formation (Upper Cretaceous, Santonian), northern Neuquén Basin, Patagonia, Argentina. Cretaceous Research. 104696. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2020.104696

Literatura

L. S. Filippi, A. H. Méndez, R. D. Juárez Valieri and A. C. Garrido. (2016). A new brachyrostran with hypertrophied axial structures reveals an unexpected radiation of latest Cretaceous abelisaurids. Cretaceous Research 60: 209-219.