Valachov
Valachov je vrchol v Plaské pahorkatině a stejnojmenná přírodní památka v katastrálním území Hracholusky nad Berounkou v okrese Rakovník ve Středočeském kraji. Lokalita se nachází na území chráněné krajinné oblasti Křivoklátsko jihovýchodně od vsi Skřivaň. Předmětem ochrany jsou pozůstatky po těžbě kamenečných břidlic s výskytem sekundárních minerálů síry.[1] HistoriePrvní písemná zmínka o těžbě na Valachově pochází z roku 1543, kde se na vrchu těžily rudy olova.[4] V letech 1871–1872 se ve svahu Valachova těžil pyrit, jehož ložisko se nachází na rozhraní černých břidlic a spilitu. Surovina se upravovala přímo v údolí, kde stával parní drtič rudy a kovárna určená k opravám a ostření nástrojů. Získaný pyrit se odvážel k dalšímu zpracování do Kolína. Těžbu ukončila povodeň roku 1872, která zničila provozní zařízení.[5] V roce 1926 zde Rudolf Jirkovský a F. Ulrich identifikovali nový druh minerálu, který pojmenovali na počest Františka Slavíka slavíkit.[5] Chráněné území vyhlásil krajský národní výbor Středočeského kraje s účinností od 21. listopadu 1977.[1] Přírodní poměryKopec Valachov (413 m n. m.) se nalézá v geomorfologickém celku Plaská pahorkatina, podcelku Kralovická pahorkatina, okrsku Radnická vrchovina a podokrsku Skryjská vrchovina.[6] Kopec je ze tří stran obtékán Tyterským potokem.[7] Chráněná lokalita se nachází na západním svahu Valachova. GeologieJádrem kopce je kra tvořená drobami a pyritickými břidlicemi, které ve vrcholové části překrývá spilit.[8] Předmětem ochrany je mineralogické naleziště s výskytem sekundárních minerálů vznikajících oxidací pyritu a typová ukázka pyritických břidlic blovického souvrství neoproterozoika.[9] Po důlní činnosti se dochovaly dvě štoly dlouhé deset a čtrnáct metrů a ve spodní třetině svahu vytěžená hlušina. Poblíž vrcholu kopce se nachází osmnáct metrů hluboká šachta, která souvisí nejspíše se středověkou těžbou olova.[8] Naleziště tvoří těžební komory po těžbě kamenečných břidlic. Vyskytují se v nich minerály vznikající rozkladem kyzů a příbuznými procesy. Patří k nim slavíkit, který tvoří žlutozelené povlaky a kůry. Dále byly na lokalitě nalezeny minerály copiapit, hisingerit, jarosit,[5] halotrichit, melanterit, fibroferit, natrojarosit, szomolnokit, sádrovec a čermíkit.[10] Flóra a faunaSvah s chráněným územím porůstají zbytky borového lesa a zakrslých tolitových doubrav.[8] Na skalních výchozech roste netřesk výběžkatý pravý (Jovibarba globifera subsp. globifera) a ve střední části území ojediněle také jalovec obecný (Juniperus communis). Oba druhy patří k předmětu ochrany.[9] V přírodní památce je doložen výskyt pavouků skálovky pustinné (Zelotes puritanus) a skálovky malé (Zelotes exiguus).[11] V okrajových částech území se vyskytuje mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) a po celé ploše ropucha obecná (Bufo bufo). Z plazů v chráněném území žijí ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis), užovka obojková (Natrix natrix) a pravděpodobně také zmije obecná (Vipera berus).[8] V blízkosti chráněného území hnízdí silně ohrožení kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) a včelojed lesní (Pernis apivorus). Přímo v přírodní památce bylo prokázáno hnízdění výra velkého (Bubo bubo). Štoly využívají k zimování netopýr černý (Barbastella barbastellus), netopýr velký (Myotis myotis), netopýr dlouhouchý (Plecotus austriacus) a netopýr řasnatý (Myotis nattereri). Po celé ploše území se běžně vyskytuje veverka obecná (Sciurus vulgaris).[8] PřístupKolem lokality podél její západní a severní hranice vede žlutě značená turistická stezka, která směřuje z Novosedel po proudu Tyterského potoka až k rozcestí V Potocích, odkud lze dále pokračovat po červené značce do Nezabudic nebo po neznačené cestě sejít k hostinci U Rozvědčíka na levém břehu Berounky.[7] OdkazyReference
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
