Váh

Váh
Řeka u Piešťan
Základní informace
Délka toku	403 km
Plocha povodí	10640 km²
Průměrný průtok	152 m³/s
Světadíl	Evropa
Zdrojnice
Bílý Váh, Černý Váh 49°1′7,6″ s. š., 19°48′32,7″ v. d. 664 m n. m.
Ústí
do Dunaje 47°44′59,38″ s. š., 18°8′51,4″ v. d. 106 m n. m.
Protéká
Slovensko Slovensko (Žilinský, Trenčínský, Trnavský, Nitranský kraj)
Úmoří, povodí
Atlantský oceán, Černé moře, Dunaj, Povodí Váhu (Slovensko, Polsko, Česko)
Geodata
OpenStreetMap	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Váh (maďarsky Vág, německy Waag) je nejdelší řeka Slovenska, která protéká čtyřmi kraji (Žilinský, Trenčínský, Trnavský, Nitranský). Jde o levý přítok Dunaje. Jeho délka činí 403 km. Povodí má rozlohu 10 640 km².

Řeka vzniká nedaleko Kráľové Lehoty, v nadmořské výšce 664 m n. m. soutokem Bílého a Černého Váhu. Zdrojnice pramení ve Vysokých a Nízkých Tatrách. Převážnou část protéká v horách a až pod Novým Mestem nad Váhom vtéká do Podunajské nížiny. Ústí do Dunaje u města Komárno v nadmořské výšce 106 m n. m.

Průměrný průtok činí 152 m³/s. Nejvyšší je v létě.

Využívá se k zásobování vodou, na zavlažování, k výrobě vodní energie, pro vodní dopravu a k plavení dřeva. Je také zásobárnou vody pro jadernou elektrárnu Jaslovské Bohunice

Na Váhu, stejně jako např. na Vltavě, existuje soustava vodních přehradních hrází a nádrží – Vážská kaskáda. Celkem je jich 22 (nejnovější z nich je Vodné dílo Žilina). První přehradou je velmi dobře známá Liptovská Mara, poslední je v Kráľové nad Váhom. Podle údajů TASR z roku 1996 elektrárny ročně vyrobí 1 965 132 MWh energie. Mnohé přehrady pracují na umělých kanálech vedených podél koryta řeky.

Některé údaje udávají na Vážské kaskádě počet VE 23 – včetně úplně poslední MVE Selice, nad Komárnem.

Čierný váh (je to umístěna na přítoku Čierný váh), Liptovská Mara, Bešeňová, Orava (nachází se na přítoku, řece Oravě), Tvrdošín (také Orava), Krpeľany, Sučany, Lipovec, Žilina, Hričov, Mikšová, Považská Bystrica, Nosice (Priehrada mládeže), Ladce, Ilava, Dubnica nad Váhom, Trenčín, Kostolná, Nové Mesto nad Váhom, Horná Streda, Sĺňava, Drahovce–Madunice, Kráľová a Selice.

Od roku 1998, kdy bylo dáno do provozu vodní dílo Selice, je řeka splavná pro velké lodě odpovídající klasifikační třídě VIa^[1] po Sereď (Rozměry plavebních komor Selice a Kralová jsou 110 × 24 metrů). V současnosti se připravuje prodloužení splavnění Váhu po Žilinu, dostavbou plavebních komor a lodního zdvihadla (Nosice), k dříve vybudovaným stupňům kaskády. Komory a zdvihadlo mají odpovídat klasifikační třídě Va a mít užitné rozměry 110 × 12 metrů.

• zleva – Boca, Štiavnica, Ľupčianka, Revúca, Ľubochnianka, Turiec, Rajčanka, Domanižanka, Pružinka, Teplička, Jarčie, Nitra
• zprava – Belá, Orava, Varínka, Kysuca, Papradnianka, Biela voda, Lednica, Vlára, Klanečnica, Dubová, Dudváh, Malý Dunaj

Kompletní seznam všech sídel ležících na Váhu obsahuje článek : Seznam sídel na řece Váh

• Žilinský kraj – Liptovský Hrádok, Liptovský Mikuláš, Ružomberok, Turany, Vrútky, Žilina, Bytča
• Trenčínský kraj – Považská Bystrica, Púchov, Ilava, Dubnica nad Váhom, Nemšová, Trenčín, Nové Mesto nad Váhom
• Trnavský kraj – Piešťany, Leopoldov, Hlohovec, Sereď
• Nitranský kraj – Šaľa, Kolárovo, Komárno,

• Povodí Váhu
• Strečniansky priesmyk
• Domašínský meandr

• Seznam vodních elektráren na Váhu^{[nedostupný zdroj]}
• Galerie Váh na Wikimedia Commons
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Váh na Wikimedia Commons
• Slovníkové heslo Váh ve Wikislovníku

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.