Urbino
Urbino je město v Itálii, asi 25 km na jihozápad od Pesara a asi 30 km na jihovýchod od San Marina. Žije zde zhruba patnáct tisíc obyvatel. Zejména v 15. a 16. století zažilo stavební rozkvět a proslavilo se výrobou majoliky. Jeho historické jádro se v renesanční podobě dochovalo a od roku 1998 je střed města součástí světového dědictví. Ve městě sídlí arcibiskupství a od roku 1506 i univerzita. GeografieMěsto leží na jihozápadním úpatí Apenin v pahorkaté krajině, na výrazném skalnatém návrší nad řekou. Oblast je seismicky středně aktivní. Sousední obce: Acqualagna, Auditore, Colbordolo, Fermignano, Fossombrone, Isola del Piano, Lunano, Mondaino (RN), Montecalvo in Foglia, Monteciccardo, Montefelcino, Montelabbate, Peglio, Petriano, Piandimeleto, Sant'Angelo in Vado, Sassocorvaro, Tavoleto, Urbania. DějinyŘímské město Urbinum Mataurense nabylo velký význam za válek 6. století, roku 538 je dobyl byzantský generál Belisarius a roku 755 je franský král Pipin Krátký věnoval papeži. Kolem roku 1200 přišlo do majetku rodu Montefeltre, ale už roku 1213 se občané vzbouřili a 1234 si přechodně vydobyli samostatnost. V 15. století dosáhlo vrcholu své slávy za vlády vévody Federica, který nechal přestavět palác v luxusní renesanční sídlo, obdivované po celé Itálii. Na svém dvoře vévoda podporoval významné umělce a vybudoval rozsáhlou knihovnu. Po smrti posledního člena rodu roku 1508 přešlo panství na rod della Rovere, který sice podporoval výrobu majoliky, své sídlo ale přenesl do blízkého Pesara, takže Urbino začalo pomalu upadat, až 1626 je della Rovere odkázali Papežskému státu. Počátkem 18. století, když se urbinský kardinál Albani stal papežem jako Klement XI., město krátce rozkvetlo, v 19. století se urbanisticky modernizovalo a v roce 1860 se stalo částí Itálie. Pamětihodnosti
Osobnosti města
Galerie
DemografiePočet obyvatel  OdkazyLiteratura
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
