Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

Třída Circé

Třída Circé
Enez (M 262)
Enez (M 262)
Obecné informace
UživateléFrancouzské námořnictvo
Turecké námořnictvo
Typminolovka
Lodě5
Osudaktivní (2015)
Předchůdcetřída Mercure
Nástupcetřída Tripartite
Technické údaje
Výtlak460 t (standardní)
510 t (plný)
Délka50,9 m
Šířka8,9 m
Ponor3,6 m
Pohon1 diesel
1 elektromotor
Rychlost15 uzlů
Dosah3000 nám. mil při 12 uzlech[1]
Posádka47[1]
Výzbroj1× 20mm kanón
RadarDecca 1229
SonarDUBM 20A

Třída Circé je třída pobřežních minolovek francouzského námořnictva. Jsou to historicky první postavená plavidla nové kategorie minolovek sloužících k vyhledávání a likvidaci min (minehunting).[2] Třída Circé přitom může likvidovat miny ukotvené, nebo položené na mořském dně do hloubky 60 metrů. Postaveno bylo pět jednotek třídy.[3]

V roce 1997 byla celá třída prodána do Turecka, kde je označována jako třída Edincik nebo třída Engin.[4] Turecko přitom mělo původně zájem o licenci na minolovky modernější třídy Tripartite, avšak na jejich stavbu nemělo dostatek financí.[1]

Stavba

Stavba třídy byla objednána roku 1968. Loděnice Constructions Mécaniques de Normandie (CMN) v Cherbourgu postavila pět jednotek, které byly do služby přijaty v letech 1972-1973.[5]

Jednotky třídy Circé:

Jméno Spuštěna Vstup do služby Status
Circé (M 715) 1970 18. května 1972 vyřazena 1997, prodána Turecku jako Edremit (M 261), aktivní[5]
Cybèle (M 712) 1972 28. září 1972 vyřazena 1997, prodána Turecku jako Erdek (M 263), aktivní[5]
Calliope (M 713) 1971 28. září 1972 vyřazena 1997, prodána Turecku jako Edincik (M 260), aktivní[5]
Clio (M 714) 1971 18. května 1972 vyřazena 1997, prodána Turecku jako Erdemli (M 264), aktivní[5]
Cérès (M 716) 1972 8. března 1973 vyřazena 1998, prodána Turecku jako Enez (M 262), aktivní[5]

Konstrukce

Erdemli (M 264)
Miniponorka PAP-104 minolovky Cassiopée (M 642)

Trup plavidel má voštinovou konstrukci ze dřeva a pěnového polystyrenu vyztuženou sklolaminátem. Horní paluba a nástavby byly vyrobeny ze dřeva a polyesterové pryskyřice vyztužené skelnými vlákny. Tím byla snížena magnetická i akustická stopa plavidel. Elektroniku tvoří navigační radar Decca 1229. Plavidla byla původně vybavena sonarem DUBM 20A sloužícím k vyhledávání min.[4] Likvidaci min provádí jednotka až šesti potápěčů, nebo dva pomocí kabelu dálkově ovládané ponorné prostředky PAP-104, které do blízkosti miny umístí nálož o hmotnosti 100 kg.[3] Prostředek PAP-104 může pracovat v hloubce až 60 metrů a ve vzdálenosti až 500 metrů od mateřské lodě.[1] Operace potápěčů umožňují dva gumové čluny a palubní dekompresní komora. Plavidla jsou vyzbrojena jedním 20mm kanónem.

Při běžné plavbě plavidla pohání jeden diesel, pohánějící jeden lodní šroub.[1] Nejvyšší rychlost dosahuje 20 uzlů[4] a dosah 3000 námořních mil při rychlosti 12 uzlů.[1] Při lovení min plavidla využívají dvě speciální aktivní kormidla vybavená malými vrtulemi, které pohání elektromotor o výkonu 260 hp. Tento systém plavidlu umožňuje velmi tiché a přesné manévrování při rychlosti až 7 uzlů.[1]

Modernizace

Po prodeji do Turecka byla plavidla vybavena systémem pro vyhledávání min Minetac a modernizovaným sonarem DUBM 20B.[4]

Odkazy

Reference

  1. a b c d e f g PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 427. 
  2. PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 123. 
  3. a b CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 170. 
  4. a b c d Chant (2006), s. 171
  5. a b c d e f Class Circe Coastal Minesweeper [online]. Worldwarships.com [cit. 2015-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. (anglicky) 

Literatura

  • CHANT, Chris. Válečné lodě současnosti. Praha: Deus, 2006. ISBN 80-86215-81-4. S. 240. 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 6 – Afrika, Blízký východ a část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1994. ISBN 80-86158-02-0. S. 389. 
  • PEJČOCH, Ivo; NOVÁK, Zdeněk; HÁJEK, Tomáš. Válečné lodě 7 – Druhá část zemí Evropy po roce 1945. Praha: Ares, 1998. ISBN 80-86158-08-X. S. 353. 
  • PEJČOCH, Ivo. Válečné lodě 8 – Námořnictva na přelomu tisíciletí. Praha: Ares, 2008. ISBN 80-86158-15-2. S. 455. 

Externí odkazy

  • Obrázky, zvuky či videa k tématu Třída Circé na Wikimedia Commons
Prefix: a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Portal di Ensiklopedia Dunia

Kembali kehalaman sebelumnya