Wellens se stal profesionálem v polovině sezóny 2012, kdy se připojil k týmu Lotto–Belisol po třech letech v mládežnické variantě týmu. První závod s týmem byl pro Wellense GP José Dubois, kde získal 8. místo. Později téhož roku absolvoval své první závody v UCI World Tour, a to GP de Québec a GP de Montréal. V obou závodech se pokusil dostat z pelotonu do již existujícího úniku.[5][6] Na Tour of Beijing předváděl Wellens skvělé výkony, když dokončil každou etapu mezi 25 nejlepšími, z čehož nejlepším výsledkem byla 5. příčka v závěrečné etapě. Závod dokončil na celkovém 10. místě a 2. místě v soutěži mladých jezdců za Rafałem Majkou.[7]
Sezóna 2014
V srpnu 2014 Wellens vyhrál 6. etapu Eneco Tour díky sólovému útoku.[8] Čas, který v etapě získal, mu stačil na zisk celkového vítězství.[9]
Sezóna 2015
Wellens byl v červenci jmenován na startovní listině Tour de France.[10] V 6. etapě Eneco Tour Wellens zaútočil na stoupání Côte Saint-Roch a následně získal 9 bonusových sekund na tzv. "zlatém kilometru". Hlavní skupina ho nebyla schopná dojet a jeho náskok se zvýšil při sjezdu do Houffalize. Etapu vyhrál s náskokem 49 sekund před druhým Gregem Van Avermaetem a třetím Simonem Geschkem. Wellens se posunul na první pozici v celkovém pořadí s náskokem 1' 03" na Van Avermaeta. Wilco Kelderman se pak propadl na 3. místo.[11] Následující den obhájil svůj náskok a získal tak celkové vítězství v závodu.[12]
Sezóna 2016
Na Giru d'Italia vyhrál Wellens 6. etapu, první etapu závodu s vrcholovým finišem. V polovině závodu se dostal z pelotonu do úniku, z nějž zaútočil na začátku závěrečného kopce. Do cíle dojel s více než minutovým náskokem a při překřížení cílové pásky nadzvedl své kolo nad hlavu.[13] V červenci Wellens vyhrál po sólovém úniku deštivou 5. etapu závodu Tour de Pologne, při níž ze závodu odstoupilo 85 závodníků.[14] V etapě získal náskok více než 4 minut, díky němuž o 2 dny později získal celkové vítězství.[15]
Sezóna 2017
Wellens odstoupil z 15. etapy Tour de France z důvodu horka a alergie na pyl, kterou odmítl léčit pomocí kortikosteroidu, jenž by získal pomocí výjimky na terapeutické účely. Wellens se později vyjádřil proti používání inhalátorů pro astmatiky mezi profesionálními cyklisty.[16] V říjnu Wellens vyhrál historicky první ročník závodu Tour of Guangxi. Získal tak své již čtvrté kariérní celkové vítězství v UCI World Tour.[17]
Sezóna 2018
Wellensovo první vítězství sezóny přišlo na konci ledna v závodu Trofeo Serra de Tramuntana, kde tak obhájil svůj triumf z předchozího roku.[18] V únoru se stal celkovým vítězem závodu Vuelta a Andalucía poté, co vyhrál 4. etapu s cílem na dlážděném stoupání ve městě Alcalá de los Gazules.[19][20] V dubnu Wellens vyhrál jednodenní závod Brabantský šíp poté, co 7,5 km před cílem sám zaútočil a svůj náskok si udržel až do cíle i před obhájcem vítězství, Sonnym Colbrellim.[21] V květnu pak získal své druhé etapové vítězství v kariéře na Giru d'Italia, když v závěru 4. etapy v Caltagirone přesprintoval zbytek pelotonu v čele s Michaelem Woodsem.[22]
Na Tour de France se po 3. etapě stal Wellens lídrem vrchařské soutěže a oblékl si tak puntíkovaný dres. Ten si udržel až do 18. etapy, v níž se před něj dostal Romain Bardet. Do cíle v Paříži tak dojel na 3. místě v této klasifikaci.[23] V srpnu Wellens vyhrál 4. etapu závodu BinckBank Tour, když v cíli přesprintoval Marca Hirschiho a Laurense De Pluse, a stal se tak novým lídrem závodu.[24] V 7. etapě však nebyl schopen zareagovat na útok De Pluse, jenž mu společně s Oliverem Naesenem a Gregem Van Avermaetem ujel a získal celkové vítězství v závodu. Wellens se propadl na celkové 3. místo se ztrátou 36 sekund na De Pluse.[25]
Sezóna 2020
V říjnu byl Wellens jmenován na startovní listině Vuelty a España.[26] V závodu vyhrál etapy 5 a 14, obě z úniků, a od 5. do 6. etapy byl lídrem vrchařské soutěže.[27] Závod dokončil na 2. místě ve vrchařské soutěži, za Guillaumem Martinem.[28]
Sezóna 2021
V únoru Wellens zvítězil ve 3. etapě závodu Étoile de Bessèges po sólovém úniku. Vedení závodu si udržel až do poslední etapy, individuální časovky, v níž si díky 4. místu pojistil celkové vítězství v závodu.[29] Ve zbytku sezóny už však nezískal žádné vítězství a nejlepším výsledkem pro Wellense bylo celkové 4. místo na závodu Benelux Tour.[30]
Sezóna 2022
Wellens svou sezónu zahájil stejně jako v minulých sezónách na konci ledna sérií 5 jednodenních závodů, Vuelta a Mallorca. Po 4. místu na Trofeo Calvià získal své první sezónní vítězství na Trofeo Serra de Tramuntana, kde v cíli přesprintoval Alejandra Valverdeho a Simona Clarka. Navázal tak na své předchozí triumfy v závodu z let 2017–2019.[31]
↑Závod se mezi lety 2005 a 2016 jmenoval Eneco Tour a lídr závodu nosil bílý trikot. Mezi lety 2017 a 2020 byl závod nazýván BinckBank Tour a lídr závodu nosil zelený trikot. V roce 2021 se závod jmenoval Benelux Tour a lídr závodu nosil modrý trikot. V roce 2023 se jméno závodu změnilo znovu, tentokrát na Renewi Tour, ale dres lídra zůstal stejný.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Tim Wellens na anglické Wikipedii.
↑Wellens questions use of salbutamol inhalers in cycling [online]. cyclingnews.com, 2018-01-10 [cit. 2022-02-12]. Dostupné online. (anglicky)
↑Tour of Guangxi: Tim Wellens secures overall victory [online]. cyclingnews.com, 2017-10-24 [cit. 2022-02-12]. Dostupné online. (anglicky)
↑WYNN, Nigel. Tim Wellens wins Trofeo Serra de Tramuntana for second year running [online]. cyclingweekly.com, 2018-01-26 [cit. 2022-02-12]. Dostupné online. (anglicky)
↑WYNN, Nigel. Tim Wellens wins Ruta del Sol stage four and takes race lead from Wout Poels [online]. cyclingweekly.com, 2018-02-17 [cit. 2022-02-12]. Dostupné online. (anglicky)
↑FOTHERINGHAM, Alasdair. Wellens takes breakthrough win at Ruta del Sol [online]. cyclingnews.com, 2018-02-18 [cit. 2022-02-12]. Dostupné online. (anglicky)
↑ROBERTSHAW, Henry. Tim Wellens wins uphill finish on stage four of the Giro d'Italia as Chris Froome loses more time [online]. cyclingweekly.com, 2018-05-08 [cit. 2022-02-12]. Dostupné online. (anglicky)
↑2019 » 106th Tour de France (2.UWT) [online]. procyclingstats.com [cit. 2022-02-12]. Dostupné online. (anglicky)
.JPG)
