Sputnik 3
Sputnik 3 (rusky Спутник-3) byla sovětská výzkumná družice Země, vypuštěná na oběžnou dráhu 15. května 1958[1] z kosmodromu Bajkonur pomocí modifikované rakety R-7/SS-6. Jednalo se o druhý pokus o vypuštění. První, který se uskutečnil 27. dubna 1958, totiž skončil explozí rakety. Počáteční parametry orbitální dráhy: výška 214×1860 km, sklon 65,18°, doba oběhu 105,90 min. Popis družiceDružice měla kónický tvar o délce 3,57 m a průměru základny 1,73 m. Její hmotnost byla 1 327 kg. Napájení bylo zajišťováno pomocí slunečních článků rozmístěných na různých místech pláště družice. Přístrojové vybavení obsahovalo celkem 12 přístrojů a experimentů, ty měřily:
Družice detekovala vnější radiační pole Země, ovšem rozložení záření Van Allenových radiačních pásů se nepodařilo změřit, protože selhal magnetofon pro záznam dat. Aktivace jednotlivých přístrojů, vysílání dat a vnitřní činnosti družice byly řízeny pomocí elektronického sekvenčního automatu na bázi polovodičů. Družice sloužila až do 6. dubna 1960, kdy došlo v důsledku pozvolného snižování dráhy k jejímu zániku v horních vrstvách zemské atmosféry. Na oběžné dráze vydržela 692 dní.[1] OdkazyReferenceExterní odkazy
|