Sosnovec
Sosnowiec |
|---|
 Hrad Sielecki, Sosnowiec Główny, centru města, Pravoslavný kostel svaté naděje Luba a jejich matky Žofie, Żyleta, Egzotarium, Palác Oskara Schöna, Lidový dům, Mediální knihovna Zagłębie, budova bývalého pivovaru Sielecki, Palác Ernsta Schöna, radnice |
 znak  vlajka |
| Poloha |
|---|
| Souřadnice | 50°17′ s. š., 19°8′ v. d. |
|---|
| Nadmořská výška | 250 m n. m. |
|---|
| Časové pásmo | UTC +1 |
|---|
| Stát | Polsko Polsko |
|---|
| Vojvodství | Slezské |
|---|
|
| Rozloha a obyvatelstvo |
|---|
| Rozloha | 91,16 km² |
|---|
| Počet obyvatel | 189 178 (2022) |
|---|
| Správa |
|---|
| Status | město |
|---|
| prezydent | Arkadiusz Chęciński |
|---|
| Vznik | 1902 |
|---|
| Oficiální web | www.sosnowiec.pl |
|---|
| Adresa obecního úřadu | Aleja Zwycięstwa 20
41-200 Sosnowiec |
|---|
| Telefonní předvolba | +48 32 |
|---|
| PSČ | 41-200 až 41-225 |
|---|
| Označení vozidel | SO |
|---|
| 0943428 | SIMC |
|---|
 multimediální obsah na Commons |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Sosnovec (polsky Sosnowiec, výslovnost 
[sɔsˈnɔvʲɛt͡s]IPA, německy Sosnowitz) je město s okresním právem v Polsku, ve Slezském vojvodství. Nachází se na Slezské vrchovině, která je součástí Slezsko-krakovské vrchoviny, na řekách Czarna Przemsza a Biała Przemsza a jejich přítocích Brynica a Bobrek. Nachází se v centrální části hornoslezského průmyslového okresu. Z hlediska počtu obyvatel je největším městem v Dąbrowské pánvi. Podle údajů ČSÚ mělo město k 1. lednu 2023 189 178 obyvatel[1].
Dějiny
Jméno města pochází od sosnových lesů, které se zde rozkládaly před rokem 1830. Původní název zněl Sosnowice. Nejstarší známá zmínka o osadě na území dnešního Sosnovce pochází zřejmě z roku 1123. Městská práva obdržela na krátkou dobu dnešní čtvrť Modrzejów a v roce 1902 Sosnowiec, což byl první případ přiznání městských práv v tzv. Polském království za vlády carského Ruska po lednovém povstání (1863-1864). V době získání městský práv měla „vesnice“ Sosnovec 61 tisíc obyvatel.
Přelomem v rozvoji města se stala výstavba železniční stanice na trase Varšava-Vídeň (nádraží z roku 1859) a rozvoj těžkého průmyslu (doly, hutě).
Památky a turistické atrakce
- Hrad Sielecki v části Sielec
- Zámek Mieroszewski v části Zagórze
- Dietlův palác v části Pogoń
- Zámek Schön s parkem a palácovým komplexem ve čtvrti Środula
- Palác Schöna na ulici 1. Máje
- Vilimův palác ve čtvrti Środula
- Lidový dům ve zakopanském stylu v části Ostrowy Górnicze
- Kostel svatého Joachima v části Zagórze
- Kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova
- Evangelicko-augsburský kostel sv. Jana evangelisty v části Pogoń
- Katedrální kostel Nanebevzetí Panny Marie v části Střed
- Park Sielecki v městské části Sielec – zámecký park
- Komplex parků a zámků Schön – park ve čtvrti Środula
- Dietl Park (dříve Żeromski Park) – zámecký park v části Pogoń[2]
Sport
Osobnosti
Partnerská města
Galerie
-
Palác Schöna
-
Pravoslavný kostel
-
Sielecký zámek ve čtvrti Sielec
-
Modernistická budova radnice
-
Centrum ekologické výchovy Egzotarium
-
Katolický kostel sv. Joachim
-
Katolický kostel Nejsvětějšího Srdce Ježíšova
-
Budova nádraží Sosnowiec Główny
Odkazy
Reference
V tomto článku byly použity překlady textů z článků Historia Sosnowca na polské Wikipedii a Sosnowiec na polské Wikipedii.
Literatura
- Sosnowiec : zagłębie możliwości. Tekst UM w Sosnowcu, foto Piotr Komander. Bydgoszcz : Unigraf, 2006. 107 s. ISBN 83-88474-86-3
Související články
Externí odkazy
| Města v Polsku podle počtu obyvatel |
|
| 1 500 000+ | |  |
|
| 500 000+ | |
|
| 250 000+ | |
|
| 150 000+ | |
|
| 100 000+ | |
