Sopwith Snapper
Sopwith Snapper byl britský prototyp stíhacího letounu vyvinutý koncem první světové války. Byl to jednomotorový dvouplošník navržený společností Sopwith Aviation Company jako náhrada za typ Snipe, který poprvé vzlétl po skončení války, ale do služby nevstoupil kvůli problémovému motoru. Vznikly pouze tři kusy. Vznik a vývojV roce 1918 britské ministerstvo letectví vypracovalo požadavky na jednomístný stíhací letoun, který by u Royal Air Force nahradil typ Sopwith 7F.1 Snipe, ačkoliv ten ještě nevstoupil do služby. Tyto požadavky, označené RAF Type 1, specifikovaly jako pohonnou jednotku nový vzduchem chlazený hvězdicový motor ABC Dragonfly, který byl objednán do hromadné výroby na základě vynikajícího slibovaného výkonu a snadné výroby, navzdory skutečnosti, že ještě neskončilo jeho testování. Firma Sopwith ve snaze požadavku vyhovět, vyprodukovala dvě nové a zcela odlišné konstrukce, trojplošný typ Snark a konvenčněji řešený dvouplošník, pojmenovaný Snapper. Ministerstvo letectví objednalo po třech kusech obou typů,[2] a navíc firma obdržela i objednávku na 300 upravených Snipů poháněných motory Dragonfly, pod označením Dragon. Snapper byl malý dvouplošník s výrazně stupněnými křídly s jednokomorovým vzpěrovým systémem. Původně měl mít dřevěný skořepinový trup (stejně jako Snark a lehký stíhací letoun Snail), ale od toho bylo upuštěno kvůli usnadnění výroby, přičemž byl nahrazen trupem konvenčnější konstrukce potaženým plátnem, s drátovou výztuhou.[1] Kokpit byl umístěn za křídly, což poskytovalo pilotovi dobrý výhled, a výzbroj, tvořená dvěma synchronizovanými kulomety typu Vickers, byla umístěna na vrchu trupu před pilotem.[3] Změna konstrukce trupu zpozdila výrobu, přičemž další zpoždění bylo způsobeno motorem, který měl vyšší hmotnost než předpokládal projekt, a trpěl katastrofálními problémy se spolehlivostí a vibracemi. První Snapper vzlétl z letiště v Brooklands v květnu 1919, brzy následován dalšími dvěma exempláři.[1] Přestože jeho výkony byly dobré, pokud motor Dragonfly správně fungoval, problémy s motory byly neřešitelné a plány na výrobu motoru byly nakonec v září 1919 zrušeny. Ačkoliv Sopwith se v roce 1919 pokusil přihlásit jeden ze Snapperů (s civilní registrací K149) do soutěže Aerial Derby, kde jej měl pilotovat Harry Hawker, bylo to ministerstvem letectví zakázáno[4] (oficiálně protože jeho motor byl stále klasifikován jako tajný a zůstával ve vlastnictví státu)[5] a tři vyrobené Snappery byly použity pro zkoušky v Royal Aircraft Establishment.[6] Specifikace (Snapper)Technické údaje
Výkony
Výzbroj
OdkazyReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Sopwith Snapper na anglické Wikipedii.
Literatura
Související článkyExterní odkazy
|