Radnice v Jílovém u Prahy
     Radnice v Jílovém u Prahy je reprezentativní, architektonicky a urbanisticky významná a charakteristická městská účelová budova s dominantní věží,[1] vhodně zakomponovaná do Masarykova náměstí, kde sídlí městský úřad.[4][pozn. 1] Dle datování věžního zdiva se jedná v jádře o gotickou stavbu z konce 14. století,[4] která v průběhu staletí prošla v několika etapách stavebními úpravami. (Významná byla barokní přestavba provedená J. Klementem, jež se uskutečnila v letech 1723 až 1724 a pak i novější úpravy z roku 1888.) Architektonicky se jedná o památkově chráněný[pozn. 2] objekt; předmětem ochrany je areál zahrnující radnici (Jílové u Prahy čp. 1) s věží (tzv. „dům věže“); soudní budovu[1] a vymezené pozemky.[4] Využití objektuDo konce 17. století sloužil objekt jako měšťanský dům, pak to byla radnice, v období od roku 1948 do 90. let 20. století pak sídlo MěNV, nyní (2021) tento objekt slouží pro potřeby městského úřadu Jílové u Prahy.[1] HistorieJílové u Prahy disponovalo radnicí už v době, která spadá do období označovaném jako pozdní gotika.[pozn. 3] Radnice stála na místě domů č.p. 20 a č.p. 21. O renesanční radnici přišlo město (na dlouhou dobu) při požáru v roce 1636.[2] V době vrcholně středověké Prahy členové starého, mocného a bohatého patricijského pražského rodu (na Starém Městě) Velflovicové drželi ve svých rukou významné městské úřady. V průběhu 14. století se rozdělili do několika rodových větví a kromě vlivných funkcí a nemovitostí v Praze získali do vlastnictví také četné venkovské statky v blízkém okolí Prahy. A byli to právě Velflovicové, kdo ve 14. století založili věžovou tvrz na náměstí v Jílovém u Prahy, aby zde nejspíše mohla fungovat rychta.[2] Objekt v roce 1686 zakoupil (spolu s ostatními budovami bývalého Beníkovského panství) baron z Engelflussu. Vleklé spory nového vlastníka nemovitosti se zástupci města ukončil až odkup celého jeho majetku tehdejším primátorem města (pražským měšťanem) Ignácem Ferdinandem Schönpflugem (z Gamsenbergu).v A byl to právě on, kdo věž daroval obci za účelem vybudování radnice.[2] Nezastřešená věž v havarijním stavu byla urychleně opravena a v roce 1708 rozhodli jílovští radní o dostavbě horního patra, kde měla být zbudována radní síň. V roce 1712 usnesení podruhé zopakovali a v roce 1724 již byla radnice v novější podobě dokončena. (Z tohoto roku také pochází radniční průčelí.)[2] Dalších úprav se radnice dočkala v roce 1854, kdy byla k radniční věži přistavena vedlejší budova a v roce 1855 vězení.[2] Po sametové revoluci, počátkem 90. let dvacátého století, došlo (za finanční pomoci státu z Programu regenerace městských památkových zón) k rozsáhlé rekonstrukci celého radničního komplexu. Poslední část této obnovy (budova vězení) radnice byla skončena v roce 1997.[2] PopisRadnice v Jílovém u Prahy je zděná omítaná[4] jednopatrová budova se dvěma křídly[1] postavená na půdorysu písmene „L“ nacházející se na severozápadní straně Masarykova náměstí. Budova na své severní a jižní straně navazuje na průběžnou frontu ostatních domů nacházejících se na jílovském náměstí. Radnice je postavena ve svažitém terénu, jehož vliv (patrný hlavně v radniční části objektu) je eliminován zvýšeným přízemím a suterénem.[4] V místě styku západního a jižního křídla (na severovýchodním nároží objektu) se nachází trojpatrová hranolová[1] věž.[4] Dům je rozdělen (co se týče funkce) na dvě části: „radniční“ a „soudní“.[1] K „radniční“ části náleží jižní křídlo (s věží) vystavěné na hloubkové parcele.[4] „Soudní“ křídlo (s průjezdem pro silnici[1] a průchodem pro pěší) je obrácené směrem do náměstí.[4] VěžVěžní okna do náměstíTrojpatrová hranolová věž má dvě svislé okenní osy.[1] Obdélná věžní okna směřující do náměstí jsou v každém patře jinak ozdobena:
Věžní hodinyCiferníky hodin jsou „prokopírovány“ i do zbývajících tří stran hranolové věže. Ostatní fasády věže, které nesměřují na náměstí, jsou bez oken.[1] Jediným jejich zdobným prvkem jsou rustikované lizény, které jsou mírně odsazeny od věžních nároží.[4][pozn. 5] Střecha radniční věžeRadniční věž je kryta mansardovou prejzovou střechou[1] s okosenými nárožími, jež jsou rovněž kryty prejzy.[4] Střecha radniční věže pokračuje ve svém středu plechovou vížkou (kruhového průřezu)[1] s lucernou (zvonkem) a cibulovitou bání, makovicí a ozdobným křížkem. Povětrnostně namáhané části vížky jsou kryty mědí.[4][pozn. 6] Věžní přístavbaK radniční věži byla na její jižní straně „přistavena“ jednopatrová „věžní přístavba“. Ta disponuje jenom jednou okenní osou, je kryta prejzovou mansardovou střechou a její nároží je rovněž (obdobně jako celá radniční věž) ozdobeno lizény, respektive v omítce naznačeným nárožním bosováním.[1] Radniční křídloSměrem do náměstí má fasáda radničního křídla tři svislé okenní osy. Další okenní osa, jež se přimyká k věžní přístavbě, má v přízemí namísto okna vstupní dveře s kulatou horní hranou. Zbylá trojice oken v přízemí radničního křídla je rovněž ve svých horních hranách kulatě zakončena. Okna v patře jsou oproti těm v přízemí stroze obdélná. Veškerá okna mají kamenné ostění a jsou orámována jednoduchými nevýraznými pásovými šambránami. Fasáda radničního křídla nese členicí, zdůrazňující a ozdobné prvky, jimiž jsou:[4]
Křídlo je kryto sedlovou střechou.[1] Soudní křídloSměrem do náměstíFasáda soudního křídla má celkem osm pravidelně rozmístěných svislých okenních os. Dvě krajní osy přimykající se k radniční věži mají v přízemí místo oken silniční průjezd. Třetí svislá okenní osa (počítáno směrem od věže radnice) je v suterénním vysokém soklu „přerušena“ průchodem pro pěší. Jinak je fasáda soudního křídla objektu členěna nápadně vysokým soklem s kvádrovou rustikou, přízemí a patro horizontálně zdobí profilovaná kordónová římsa a v podstřeší křídla se pak nachází korunní římsa. Okna soudního křídla jsou ozdobena jednoduchými pásovými šambránami s lištami a mají úzké parapetní římsy. Ve vikýřích v mansardové střeše jsou ve všech osmi okenních osách menší obdélná okna krytá prejzy.[4] Směrem do dvoraFasáda soudního křídla směrem „do dvora“ má jen sedm svislých okenních os. Okna jsou částečně nepravidelně rozmístěna, v přízemí se nacházejí dva portálky s nadsvětlíky. Ty jsou přístupné po předloženém schodišti a rampě.[1] Okna v prvním patře jsou opět vybavena jednoduchými pásovými šambránami s lištami, ale postrádají parapetní římsy. Ve vikýřích v mansardové střeše jsou ve všech sedmi okenních osách menší obdélná okna krytá prejzy.[4] Křídlo je kryto sedlovou střechou [1] s mansardou. Silniční průjezdVysoký portál silničního průjezdu v soudním křídle objektu je ze strany k náměstí klenutý mírně lomeným lancetovým obloukem. Na opačné (dvorní) straně (vzdálené od náměstí) je portál silničního průjezdu sklenutý již jen prostým půlkruhovým obloukem.[4] Průchod pro pěšíParalelně s vozovkou vedoucí silničním průjezdem vede i osa průchodu určeného pro chodce, který je zakomponován ve vysokém soklu soudního křídla objektu. Z radniční strany i ze strany opačné (dvorní) je průchod pro pěší vybaven nižším obdélným portálkem nad kterým je umístěno malé přízemní okno v jeho nadpraží.[zdroj?] Dvorní křídloJako dvorní je označováno křídlo radničního objektu, které vybíhá západním směrem souběžně s osou silnice, jež prochází silničním průjezdem umístěným v soudním křídle radnice. Fasády dvorního křídla nejsou zdobné a kromě jednoduchého soklu ani nikterak členěné. Jejich strohost ostře kontrastuje s fasádami obrácenými do náměstí. Všechna okna jsou vertikálně protáhle obdélná bez parapetů a jakéhokoliv orámování. Trojúhelný západní štít dvorního křídla má hladkou omítku. Toto dvorní křídlo je kryto sedlovou střechou s volskými oky. Jako střešní krytina je použita římská betonová probarvená taška.[4]
OdkazyPoznámky
Reference
Literatura
Související článkyExterní odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||
,_radnice_od_z%C3%A1padu.jpg)
