Přesněji funkce polospojitá shora a funkce polospojitá zdola jsou pojmy používané v matematické analýze. Jsou to vlastnosti reálných funkcí, které jsou slabší než spojitost, nicméně dány dohromady již spojitost implikují. Každá z nich je tedy sama o sobě jen „půl spojitosti“. Funkce f {\displaystyle f} je shora polospojitá v bodě x {\displaystyle x} , pokud pro body y {\displaystyle y} blízké bodu x {\displaystyle x} není f ( y ) {\displaystyle f(y)} o moc větší než f ( x ) {\displaystyle f(x)} . Funkce f {\displaystyle f} je zdola polospojitá v bodě x {\displaystyle x} , pokud pro body y {\displaystyle y} blízké bodu x {\displaystyle x} není f ( y ) {\displaystyle f(y)} o moc menší než f ( x ) {\displaystyle f(x)} .
Ekvivalentně můžeme říci, že f {\displaystyle f} je shora polospojitá v bodě x {\displaystyle x} , pokud lim sup y → x f ( y ) ≤ f ( x ) {\displaystyle \limsup _{y\to x}f(y)\leq f(x)} .
Ekvivalentně můžeme říci, že f {\displaystyle f} je zdola polospojitá v bodě x {\displaystyle x} , pokud lim inf y → x f ( y ) ≥ f ( x ) {\displaystyle \liminf _{y\to x}f(y)\geq f(x)} .