Kdy byla obec založena není přesně známo. První písemná zmínka je v lipské městské knize z roku 1461, další dochované zápisy o existenci obce zapsal písař Gregorius v letech 1471–1481.[6]
Sklárna Klára
Sklářství
První domy postavili osídlenci, kteří přišli z Bavorska. Ti se zabývali vytvořením polí ze stávajících lesů. V 16. století přišli skláři Oppitzové z Bavorska, což mělo za následek rozvoj sklářské výroby a sklářských technik. V roce 1683 získali cechovní sklářská privilegia.
Prioritou polevských sklářů byl vývoz skla do zahraničí. Později byla založena vlastní sklářská škola, jejichž proslulost vzrostla zejména na přelomu 18. a 19. století. Kolem roku 1813 začalo místní sklářství v důsledku konkurence v Novém Boru upadat.[7] Přesto byla v Polevsku v roce 1907 podnikatelem Karlem Mühlbauerem založena sklářská huť Klára. Za své existence vystřídala řadu jmen, ale v roce 1991 se vrátila k původnímu názvu a je stále v provozu.
Areál sklárny je chráněn jako kulturní památka. V obci zůstala zachovaná malotřídní základní škola, spojená s mateřskou školou.[8]
Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[9][10]
Rok
1869
1880
1890
1900
1910
1921
1930
1950
1961
1970
1980
1991
2001
2011
2021
Počet obyvatel
1 422
1 378
1 346
1 311
1 306
1 112
1 316
403
465
357
470
259
305
364
445
Počet domů
179
200
188
203
199
200
208
183
112
91
84
76
115
148
179
Obecní správa
Mezi lety 1869–1980 Polevsko bylo obcí v okrese Česká Lípa (1869–1930), poté v okrese Nový Bor (1950) a později opět v okrese Česká Lípa. Od 1. července 1980 do 30. června 1990 patřilo jako část města k Novému Boru a od 1. července 1990 je opět samostatnou obcí.[11]
Nejbližší železniční spojení je ve čtyřech kilometrech vzdáleném Novém Boru. Do obce zajíždí spoje ČSAD Česká Lípa. Přes Polevsko je vedena modře značená turistická trasa pěších turistů z Nového Boru, která pokračuje do Práchně, Slunečné a končí v České Lípě. Přes obec vede i cyklotrasa 211.[13]
V zimě je možnost běžeckého a sjezdového lyžování na upravených tratích a sjezdovkách.
Pamětihodnosti
V letech 1716–1718 byl postaven stavitelem italského původu Petrem Pavlem (Paulem) Columbanim z Litoměřic v Polevsku barokní kostel Nejsvětější Trojice. Peníze na stavbu poskytla sklářská rodina Kittelových. U kostela vznikl v 18. století i hřbitov. Zachovaly se zde cenné staré náhrobky i neogotická hrobka postavená roku 1898 sklářským podnikatelem z Polevska Rudolfem Handschkem. Kostel s výraznou věžní bání byl několikrát opravován.
Památkově chráněné usedlosti čp. 14, 53, 110 a 209.
V roce 1900 byla v západní části obce postavena kaplička z režných cihel se zvoničkou pro věřící hlásící se ke starokatolické církvi.[7]
V obci se zachovala řada kamenných soch, socha Krista z roku 1736, socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1838 a socha Panny Marie z roku 1746.
Při cestě na Kamenický Šenov je pomník obětem první světové války s klečícím vojákem.[14]
U zaniklého hostince Wachstein stojí pomník pedagoga Friedricha Ludwiga Jahna[15] opatřený nápisem „Friedrich Ludwig Jahn. Zum 25. Gründungsfesteerrichtet vom Deutschen Turnverein“ (jedná se o jedno ze zastavení naučné stezky Zapomenutá místa/Vergessene Orte Polevsko).
Okolí
Při cestě z Polevska do Kytlice měl v roce 1990 smrtelnou autonehodu oblíbený dětský herec Tomáš Holý.
Fotbalový tým mužů zakončil sezonu 2010/2011 v III. třídě okresu Česká Lípa na 1. místě čtrnáctičlenné tabulky. [19] Ve vyšší soutěži II. třídy skončili sezónu 2011/2012 devátí.[20]
V obci působí také klub SKI Polevsko, který pořádá řadu lyžařských závodů. Z kraje roku 2013 to jsou Polevská lyže (19. ledna), Lužická třicítka (2. února) a Lyžařský sprint (16. února).[21]
↑Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
↑Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 441.
↑Mapa Lužické hory č.14. Praha: Kartografie a.s., 1997, 2.vydání. ISBN978-80-7393-002-8.
↑ŘEHÁČEK, Marek. Lužické a Žitavské hory. Liberec: Kalendář Liberecka, 2011. ISBN978-80-87213-09-4. Kapitola Polevsko, s. 217.
↑Milan Gruber Bouška. Zaniklé obce a objekty/Verschwundene Orte und Objekts [online]. 2009-07-12 [cit. 2021-01-04]. Heslo Wachstein u Polevska (Wachssein bei Blottendorf). Dostupné online.
↑Za Polevskými obry – bylo x nebylo [online]. obec Polevsko, 2015-11-12 [cit. 2019-08-16]. Dostupné online.
↑ Kopeme za fotbal – Výsledky soutěží. Českolipský deník. Červen 2012, roč. 19, čís. 20. června, s. 16. ISSN1214-8462.
↑redakce. Běžkaři na Polevsku bojovali o zápis na zlatou lyži a unikátní medaile. Českolipský deník [online]. 2013-01-22 [cit. 2013-01-23]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Polevsko na Wikimedia Commons