Share to: share facebook share twitter share wa share telegram print page

Nerestce

Nerestce
Horní Nerestce
Horní Nerestce
Znak obce NerestceVlajka obce Nerestce
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
Pověřená obecMirovice
Obec s rozšířenou působnostíPísek
(správní obvod)
OkresPísek
KrajJihočeský
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel105 (2025)[1]
Rozloha4,68 km²[2]
Nadmořská výška435 m n. m.
PSČ398 04
Počet domů64 (2021)[3]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa obecního úřaduNerestce 46
398 04 Čimelice
[email protected]
StarostaVladimír Macoun
Oficiální web: www.nerestce.cz
Nerestce
Nerestce
Další údaje
Kód obce562157
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nerestce (dříve Neřestce)[4] jsou obec v okrese Písek v Jihočeském kraji. Obec se skládá z částí Dolní Nerestce a Horní Nerestce, ve kterých žije celkem 105[1] obyvatel.

Název

Antonín Profous vysvětlil název vesnice z archaického názvu – Neřestce (osada neřestníků).[5] Jiný etymologický výklad název odvozuje od staročeského názvu divočáka, kňoura – nerast.

Historie

Ves původně patřila benediktinkám z kláštera svatého Jiří na Pražském hradě. Povrchovým archeologickým výzkumem zámeckého areálu Alexandrem Debnarem však byla nalezena kolekce keramických zlomků, která byla datována odborníky do 8.–9. století. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1227. K roku 1336 a 1341 je uváděn královský man Ubislav z Nerestců (Ubizlaus de Neresticz), který získal od krále Jana Lucemburského právo rýžovat zlato na říčce Skalici a současně dalších obcí v blízkosti Milína (Stěžov, Radětice, Palivo). Dále k roku 1363 se uvádí Beneš z Nerestce a téhož roku opět Ubislav, 1398 Jan, 1399 Václav a opět Ubislav.

V 15. století zde byl manský dvůr, který patřil služebně ke hradu Zvíkovu a kromě osady jsou zde zaznamenány dva vodní mlýny. Roku 1474 prodal Markvart z Rakovic své manské zboží s poplužním dvorem v Nerestcích Janovi z Vrábí, seděním na Kašperku. Jan z Vrábí je začlenil do svého čimelického panství a s ním přešly Nerestce v roce 1543 v držení rodu Dejmů ze Stříteže. Když se v roce 1597 dělil majetek Aleše Dejma, zdědil Nerestce jeho syn Jan mladší a z osady vytvořil samostatný statek. Jan mladší, nebo Janův bratr Vilém zde potom vybudovali sídelní tvrz „od kamene“. Dvůr v Horních Nerestcích vlastnil kolem roku 1605 Kryštof Gynter z Moren.

Za účast ve stavovském povstání byl Jan mladší Dejm odsouzen k manství a po jeho smrti roku 1629 byl jeho majetek zkonfiskován. Roku 1630 koupila statek Eva Plotová, rozená Dejmová a po její smrti roku 1663 získal Nerestce Vilém Racek Hrobčický z Hrobčic. Roku 1679 došlo k nucenému prodeji zadluženého statku Petru Ignáci Říčanskému z Říčan. Smlouva tehdy uvádí pouze prosté sídlo ve dvoře. Dalším majitelem Nerestců se v roce 1687 stal Jan Antonín Kořenský z Terešova. Následovala Josefa Conensová, rozená Týřovská z Einsiedle. V roce 1719 zakoupil statek Karel Gottlieb z Bissingenu a připojil jej k Čimelicům, se kterými nadále sdílel společné majitele.[6]

V obci pracuje Sbor dobrovolných hasičů.

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů (podle sčítání lidu)[7][8]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011 2021
Počet obyvatel 318 315 312 281 284 328 321 227 208 189 159 104 92 100 102
Počet domů 45 46 46 48 48 52 65 62 59 57 52 42 65 46 64

Obecní správa

Obec Nerestce vznikla roku 1960 sloučením dvou obcí, jimiž jsou Dolní Nerestce a Horní Nerestce. Dolní Nerestce a Horní Nerestce (od 1. dubna 1976 do 31. prosince 1982) patřily obě vesnice jako část obceHorosedlům a později od 1. ledna 1983 do 23. listopadu 1990 k Mirovicím a od 24. listopadu 1990 jsou opět samostatnou obcí.[9]

Části obce

Obec Nerestce se skládá ze dvou částí na stejnojmenných katastrálních územích:

Od 1. ledna 1976 do 31. března 1976 k obci patřil i Touškov.[9]

Obecní symboly

Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedkyně Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 18. května 2012.[10]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2025. Praha: Český statistický úřad. 16. května 2025. Dostupné online. [cit. 2025-05-18].
  2. Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. Neřestce. In: Ottův slovník naučný. Praha: J. Otto, 1897. Dostupné online. Díl 18.. S. 208.
  5. Profous, A.: Místní jména v Čechách, jejich vznik, původní význam a změny, díl II., Praha 1949, 209.
  6. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Karel Tříska. Svazek V. Jižní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. 296 s. Kapitola Dolní Nerestce – zámek, s. 57–58. 
  7. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  8. Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online. 
  9. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 362, 578. 
  10. Udělené symboly – Nerestce [online]. 2012-05-18 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Prefix: a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Portal di Ensiklopedia Dunia

Kembali kehalaman sebelumnya