Na Františku
Na Františku je název ulice a přilehlé lokality (čtvrti) na Starém Městě v Praze 1. Poloha a popis![]() ![]() Na Františku je též název čtvrti při Dvořákově nábřeží, které vymezuje její severní stranu. Na mapě z roku 1891 je na západní straně ohraničena židovským městem (Dušní ulice) a spojkou mezi někdejší Sanytrovou ulicí a Janským náměstím, na jižní straně přibližně ulicemi Bílkova – Kozí – Kozí plácek, Haštalská a na východní straně Eliščinou třídou. HistorieNázev ulice a lokality je odvozen od pozdně románského kostela sv. Františka z Assisi, v areálu Anežského kláštera. Počátky čtvrti Na Františku sahají do raného středověku. Již ve 12. století je zmiňována osada (možná vesnice) Újezd v místech kolem kostela svatého Haštala, založeného roku 1190. Území bylo jen řídce osídlené, ovšem v těchto místech procházela cesta, která spojovala brod u ostrova Štvanice s dalšími brody přes Vltavu na Malou Stranu a dále směrem na Pražský hrad. Zásadním počinem pro vznik čtvrti bylo založení Anežského kláštera králem Václavem I. Ten roku 1233 z popudu své sestry Anežky založil na břehu Vltavy klášter chudých sester svaté Kláry. V klášteře byl postaven kostel sv. Františka jeden z prvních objektů kláštera a zřejmě první gotická stavba v Čechách. V sousedství kláštera byl záhy založen také klášter minoritů. Mezi významné církevní objekty v téže lokalitě patřil také, dnes již neexistující, klášter cyriaků z roku 1256 s kostelem sv. Kříže Většího. Přibližně o 100 let později pak z iniciativy pana Bohuslava z Olbramovic vznikl špitál a kaple sv. Šimona a Judy. Ty nechal stavebně upravit a poté sám vysvětil pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Význam špitálu i kaple se prudce zvýšil předáním objektu řádu milosrdných bratří králem Ferdinandem II. roku 1620. Ti zde v rámci barokní přestavby vybudovali svůj klášter a zásadně zvýšili kapacitu nemocnice, dnešní nemocnice Na Františku. Významné objekty
Externí odkazy
|