Narodil se do šlechtického rodu Lobkoviců jako Michael Amadeus Ferdinand Baltazar princ z Lobkovic, syn MUDr. Františka Lobkowicze (1927–1998) a jeho manželky Hany, rozené Novákové (1928–2025). Má starší sestru Marii Leopoldinu (* 1959), sestra Marie Johana zemřela v mládí.
Ve volbách v roce 1992 byl zvolen do České národní rady za křesťanskodemokratickou stranu (KDS) ve volební koalici ODS-KDS (volební obvod Středočeský kraj). Zasedal v zahraničním výboru.[3][4][5]
Vznikem samostatné České republiky v lednu 1993 se ČNR změnila v Poslaneckou sněmovnu Parlamentu České republiky. Zde obhájil mandát ve volbách v roce 1996 a volbách v roce 1998. Zasedal v poslaneckém klubu KDS a po sloučení této strany s ODS přešel od dubna 1996 do poslaneckého klubu občanských demokratů. V lednu 1998 pak přešel do sněmovního klubu nově utvořené Unie svobody. V letech 1996–1998 byl místopředsedou zahraničního výboru, v letech 1998–2000 členem výboru pro obranu a bezpečnost a v období let 2000–2002 členem výboru pro evropskou integraci.[6]
Od ledna 1993 pracoval na ministerstvu zahraničí jako vrchní ředitel kabinetu ministra Josefa Zieleniece a stal se jeho blízkým spolupracovníkem. Funkce na ministerstvu se vzdal po volbách v roce 1996, ale i nadále byl poradcem ministra Zieleniece. Již na jaře 1997 se vyjádřil kriticky ke stavu koaliční vlády a doporučil, aby z vlády odešli jak Václav Klaus, tak Josef Lux. Během roku 1997 se podílel za ODS na vyjednávání se sociálními demokraty o přijetí Česko-německé deklarace. Ještě roce 1997 mu Václav Klaus nabízel místo ministra obrany v rámci rekonstrukce druhé vlády Václava Klause.[2] V souvislosti s krizí uvnitř ODS na konci roku 1997 se však Lobkowicz přiklonil ke křídlu kritickému k Václavu Klausovi. 30. prosince 1997 doporučilo vedení poslaneckého klubu ODS několika politikům občanských demokratů včetně Lobkowicze přijmout nabízené funkce v rodící se vládě Josefa Tošovského, ačkoliv s tímto krokem ostře nesouhlasilo vedení ODS. V následujících dnech pak došlo k rozkolu v ODS a část strany, podporující novou Tošovského vládu, se ustavila počátkem roku 1998 jako Unie svobody, do níž Lobkowicz vstoupil.[7] V Tošovského vládě pak od 2. ledna 1998 do 22. července 1998 zastával funkci ministra obrany za Unii svobody.[8]
V sněmovních volbách v roce 2002 nekandidoval.[9] Od roku 2002 se věnuje podnikání, mimo jiné byl členem dozorčí rady firmy Massag.[10]
Rodina
Je ženatý, s manželkou Lucií, která působí jako učitelka, má dva syny.[2]
Odkazy
Reference
↑Do zániku Československa v prosinci 1992, pak ČNR transformována na Poslaneckou sněmovnu samostatné České republiky.
↑ abcZpráva ČTK: Potomek šlechtického rodu Michal Lobkowicz povede resort obrany, Datum vydání: 30.12.1997, Čas vydání: 20:34, ID: 19971230D00620.
↑Volby do České národní rady konané ve dnech 5. - 6.6.1992 [online]. volby.cz [cit. 2012-11-02]. Dostupné online.
↑Zpráva ČTK: Končící poslanci vyklízejí kanceláře a hledají nové uplatnění, Datum vydání: 12.6.2002, Čas vydání: 15:28, ID: 20020612E01674.
↑Zpráva ČTK: Massag použije tři mil. z loňského zisku na úhradu minulých ztrát, Datum vydání: 27.6.2002, Čas vydání: 15:34, ID: 20020627E03027.
Literatura
Příběhy české šlechty, Vladimír Votýpka, nakladatelství Ladislav Horáček – Paseka, Praha a Litomyšl, rok vydání: 1995, 2001, 2002, ISBN80-7185-507-3, stran 408, 3. vydání
Ferdinand Jiří (1850–1926) • Anna Berta (1851–1887) • Josefína (1853–1898) • Marie Gabriela (1855–1917) • Alžběta (1856–1936) • Zdenko* (1858–1933) • August Jiří** (1862–1921) • Marie Rosa (1867–1951) • Marie Anna (1867–1957)
14. generace
Josef Zdeněk* (1884–1918) • Josef Ferdinand (1885–1914) • Marie Immaculata Zdeňka* (1885–1964) • Ervín Karel* (1887–1965) • Leopold (1888–1933) • Mořic (1890–1944) • Marie Kristýna* (1890–1972) • Marie Františka (1893–1964) • Václav* (1893–1915) • Marie Anna* (1896–1959) • Marie Ida (1896–1985) • Eduard Josef** (1899–1959) • Ferdinand August** (1901–1966) • Marie Annunciata Sidonie** (1903–1972)
15. generace
Marie Antonie (1914–2003) • Marie Ida (1917–2002) • Josef Ferdinand (1918–1946) • Marie Julie (1919–2008) • Amalie Františka (1921–2013) • Marie Pavla Barbara * (1924–2006) • Marie Sidonie* (1925–2011) • Eduard August** (1926–2010) • Leopoldina (1926–2021) • František*** (1927–1998) • Jiří Kristián** (1928–1950) • Marie Anna Lidwina* (1928–?) • Rosa (1929–1997) • Anita** (1937–2013)
16. generace
Ferdinand Josef (* 1942) • Prokop Václav (* 1944) • Marie Jana*** (1953–1969) • Marie Leopoldina*** (* 1959) • Eduard-Xavier** (1960–1984) • Robert Emanuel** (1961–1998) • Charles-Henri** (* 1964) • Michal*** (* 1964) • Marie Gabrielle** (* 1967)
17. generace
Christopher (* 1977) • Michaelle Catherine (* 1978) • Nicholas (* 1979) • Stephan (* 1981) • Mark (* 1982) • Tobiáš*** (* 1992) • Kryštof*** (* 1997) • Oskar Jan*** (* 2014) • Berta Anna*** (* 2017)
