Michael Walzer
Michael Walzer (* 3. března 1935, New York) je americký politický filosof, teoretik společnosti, vlivný publicista a kritický intelektuál. Zabýval se hlavně teorií lidských práv a spravedlnosti v globalizovaném světě, teorií spravedlivé války a možnostmi vojenské intervence, etikou a hodnotovým pluralismem. Bývá považován za komunitaristu, i když se k tomu sám nehlásí. Je emeritním profesorem a členem Institute for advanced study v Princetonu. ŽivotWalzer se narodil v rodině židovských emigrantů z východní Evropy, bakalářský titul z historie získal (s vyznamenáním) na Brandeis university roku 1956, v následujícím roce studoval jako stipendista Fulbrightovy nadace v Cambridge a roku 1961 získal doktorát politických věd na Harvardově univerzitě. V letech 1962-1966 přednášel na Princeton University a v letech 1966-1980 na Harvardově univerzitě. Od roku 1980 je emeritním členem School of social science, Institute for advanced study, Princeton, redaktorem časopisu Dissent a spoluvydavatelem Philosophy and Public Affairs, Political Theory a The New Republic. Vydal 27 knih a napsal přes 300 článků do mnoha časopisů v USA i ve světě. Značná část jeho knih vyšla i v různých překladech. V květnu 1998 obdržel Lucasovu cenu Evangelické teologické fakulty v Tübingen a v dubnu 2008 byl vyznamenán „Spinozovou čočkou“, prestižní holandskou cenou za etiku. MyšleníWalzer se zabýval především etickými otázkami moderní politiky, společenské teorie, spravedlnosti a lidských práv, a to s důrazem na společenskou stránku člověka. Politická teorie nesmí podlehnout abstraktní obecnosti módních proudů, nýbrž musí respektovat myšlenkové i společenské tradice dané společnosti. Walzer je přísný kritik americké politiky, ale zároveň odpůrce paušálního odsuzování politické moci a politiků vůbec. Chápe mimořádné postavení Spojených států v současném světě především jako zavazující: Amerika může, a je tudíž také povinna bránit těm nejhorším porušováním lidských práv ve světě, v krajním případě i vojenskými prostředky. Nicméně i v takovém případě musí na své vojáky klást přísná měřítka, aby mohla své zásahy legitimovat. Za legitimní pokládá Walzer například americkou intervenci ve druhé světové válce, v Afghánistánu nebo (s výhradami) v Bosně, naopak druhou intervenci v Iráku nikoli. Podle Walzera není těch nejhorších zločinů proti lidskosti dnes možná víc než jich bylo v minulosti, podstatný rozdíl je však v tom, že se těžko dají utajit. Tím víc je třeba, aby se i hájení lidských práv opíralo o jasnou a přesvědčivou teorii. Walzerova teorie spravedlnosti vychází z představy, že moderní člověk žije v několika různých oblastech, jimž odpovídají i „sféry spravedlnosti“. Představa mechanické spravedlnosti jako rovnosti je neudržitelná a nežádoucí, společnost by však měla dbát na to, aby z vynikajícího postavení v jedné z oblastí (např. politické moci, bohatství, veřejné prestiže apod.) neplynulo privilegované postavení ve všech ostatních. Hlavní díla
OdkazyReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Michael Walzer na anglické Wikipedii. Literatura
Související článkyExterní odkazy |
||||||||||||||||||
