Macrobius
 Ambrosius Theodosius Macrobius byl římský gramatik a novoplatonský filosof na přelomu 4. a 5. století. Je po něm pojmenován kráter Macrobius na přivrácené straně Měsíce.[1][2] BiografieO jeho životě je málo známo, snad je totožný s Macrobiem, prefektem ve Španělsku roku 399, prokonsulem v Africe 410 a kancléřem. Jen z jeho jména lze soudit, že byl křesťanem. DíloRámcem jeho hlavního díla, Saturnália, psaného pro syna Eustachia formou symposia, je debata o svátku Saturnálií. Obsah je věnován hlavně Vergiliovi, jeho názorům, stylu, srovnání s Homérem a podobně. Hlavními citovanými autoritami jsou Aulus Gellius, Seneca a Plútarchos, kteří však nejsou jmenováni. Kniha obsahuje množství velmi zvláštních myšlenek a úvah, které dávají nahlédnout do novoplatonismu 4. století. 
Další dílo, komentář ke Snu Scipionovu, jak jej vypráví Cicero,[1] je zajímavé hlavně tím, že obsahuje diskusi dobových kosmologických názorů, na něž pak navazovali středověcí autoři. Země, globus terrae, je zde představena jako koule vůči ostatnímu Vesmíru nepatrná, která leží uprostřed ostatních sfér. Následující obrázky jsou z rukopisu Commentarii in somnum Scipionis, patrně francouzského původu, kolem 1150.
OdkazyReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Ambrosius Theodosius Macrobius na anglické Wikipedii.
Literatura
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||||||
