Macchi M.3
Macchi M.3 byl italský dvoumístný, jednomotorový, dvouplošný, průzkumný létající člun z období první světové války. Vznik27. května 1915 se italské armádě podařilo ukořistit rakousko-uherský létající člun Lohner L.40. Do té doby mělo Italské královské námořnictvo ve výzbroji pouze licenčně stavěné, francouzské létající čluny FBA, vyráběné firmou Nieuport-Macchi. Ta dostala za úkol ukořistěný stroj prozkoumat a postavit podle něj vlastní letoun, který nesl označení L-1. Od původního letounu se lišil pouze motorem Isotta Fraschini V.4 a kulometem FIAT-Revelli ráže 6,5 mm. Vyrobeno bylo 139 kusů této verze. Po menších úpravách byla postavena verze L-2, ale pouze v počtu 10 kusů. Následně byl letoun celkově přestavěn, zejména trup a ocasní plochy a dostal označení Macchi M.3. Popis konstrukceJednalo se o dvoupříhradový dvouplošník s celodřevěnou konstrukcí. Trup a stabilizátory byly potaženy překližkou, zbytek letadla byl potažen plátnem. Letoun byl poháněn řadovým, vodou chlazeným šestiválcem Isotta Fraschini V.4B o výkonu 118 kW (160 k). Vrtule byla dvoulistá, dřevěná, umístěná na motoru jako tlačná. Výzbroj tvořily dva kulomety FIAT nebo jeden kulomet a jeden kanón ráže 40 mm. Pod dolním křídlem pak mohl letoun nést 100 kg pum. VyužitíLétající člun měl široké využití. Sloužil jako průzkumný a doprovodný letoun, uplatnil se při bombardování a hlídkování i jako výsadkový člun. Jako první létající člun dosáhl v roce 1916 rekordní výšky 5400 m. Velmi úspěšný byl při nasazení proti rakousko-uherským letadlům Lohner a Phönix a také při bombardování rakouských námořních základen. Jako první letoun v italské armádě podnikl fotoprůzkum ke zjištění pohybů rakousko-uherských válečných lodí a přítomnosti německých ponorek. Sloužil také k výcviku důstojníku US Navy přidělených do Itálie po vstupu USA do války. Po válce zbylé stroje sloužily jako cvičné letouny až do roku 1924
Specifikace Údaje dle[1] Technické údaje
Výkony
Výzbroj
OdkazyReference
Literatura
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||
