literární tvorba, chilská literatura, publicistika a filmová režie
Ocenění
Cena města Alcalá (1985) Tigre Juan award (1988) cena L'Astrolabe (1996) honorary doctorate from University of Toulon (2005) Premio Chiara (2014) … více na Wikidatech
Od počátku sedmdesátých let byl politicky aktivní, podílel se na politice Salvadora Allendeho, se kterým se i znal. Po vojenském převratu byl dva a půl roku vězněn a teprve na nátlak Amnesty International byl propuštěn. Se svou rodinou žil v evropském exilu,[3] nejdéle v Hamburku. Naposledy žil ve španělskémGijónu.[4] Také cestoval několik let po státech Latinské Ameriky, v Ekvádoru podnikl výpravu k indiánskému kmeni Šuarů. To jej inspirovalo v pozdější tvorbě.
Luis Sepúlveda je aktivní v ochraně přírody, spolupracuje o organizací Greenpeace. Nějakou dobu strávil na jejich lodi. Tuto zkušenost převedl do své novelyEl mundo del fin del mundo (Svět na konci světa), v níž popisuje snahy ekologů o záchranu patagonských velryb.
Dílo
Výběr nejvýznamnějších děl
Cuaderno de viaje (1987)
Un viejo que leía novelas de amor (1989)
Nombre de torero (1994)
Desencuentros (1997)
Historias marginales (2000)
České překlady
Stařec, který četl milostné romány (Un viejo que leía novelas de amor, 1989, česky 2000 v překladu Anežky Charvátové, ISBN80-86182-37-1)
Deník sentimentálního zabijáka : Yacaré (Diario de un killer sentimental, Yacaré, 1998, česky 2002 v překladu Zuzany Talířové, ISBN80-86182-65-7)Luis Sepúlveda
Patagonský expres (Patagonia express, česky 2004 v překladu Jana Mattuše, ISBN80-903377-1-6)
O rackovi a kočce, která ho naučila létat (Historia de una gaviota y del gato que le enseno a volar 1996, česky 2006 v překladu Terezy Hofbauerové, ISBN80-87067-01-0)
↑ abPORTUGAL, Rádio e Televisão de. Escritor Luis Sepúlveda morreu vítima do novo coronavírus. Escritor Luis Sepúlveda morreu vítima do novo coronavírus [online]. [cit. 2020-04-16]. Dostupné online. (portugalsky)