Logický rámcový přístupLogický rámcový přístup (používá se zkratka z anglického názvu – LFA) je metodika projektového řízení, která řeší strategické plánování, přípravu, návrh, realizaci a vyhodnocení projektu.[1] Vývoj metodyHistorieZáklad metody vznikl v roce 1970 ve firmě Fry Consultants a byl vypracován Leonem J. Rosenbergem ve spolupráci s United States Agency for International development. Rosenberg následně založil společnost Practical Concepts Incorporated (PCI), která se zabývala rozvojem LFA a rozšířil její používání do 35 zemí.[1] SoučasnostMetoda je stále používána a rozvíjena mnoha organizacemi. Například společnost Team Technologies definovala kontrolní sadu otázek pro kontrolu kvality hotového logického rámce. V současnosti musí být každý projekt EU prezentován i pomocí jeho logického rámce.[2] Logický rámecLogický rámec (anglicky Logframe), v české literatuře označovaný též jako logická rámcová matice, nebo matice logických vazeb je forma zápisu (dokument) který sumarizuje výsledky analýzy udělané podle metodiky logického rámcového přístupu (LFA). Jedná se o velmi stručný a přehledný zápis projektového návrhu, jeho logických vazeb a základních parametrů. Projekt je tak popsán v dokumentu v rozsahu obvykle 1 až 2 strany A4.[1][3] Existuje několik variant zápisu, které se liší v některých podrobnostech. Způsob zápisu na následujícím obrázku zahrnuje například i negativní vymezení, které některé prameny neuvádí.
Popis maticePrincip vytvářeníPro správné vypracování popisu logického rámce je potřeba odpovědět na několik základních otázek. První otázkou je KDO?. Hledáme vlastníka, neboli zadavatele projektu. Musí to být zadavatel definovaný z pohledu tvůrce, který projekt realizuje. Další kroky a odpovědi musí být formulovány z tohoto pohledu a perspektivy. Obecný záměrTaké přínosy projektu, celkový cíl (cíle) projektu, a další. Anglicky overall objective. Jedná se o záměr, často záměr na úrovni programu, nebo přímo strategický cíl organizace, k jehož naplnění projekt přispívá. Projekt může být jen jednou z více nutných podmínek naplnění tohoto záměru. Je vhodné aby bylo vyjádřeno jak má projekt k záměru přispět. Odpovídá se na otázku PROČ.
Bezprostřední cílTaké specifický cíl',cíl,účel projektu. Anglicky purpose, specific objectives. Jde o formulaci byznys potřeby zadavatele. Zde se potkává požadavek zadavatele s výstupy projektu, jde o přímý užitek zadavatele z výsledků projektu. Odpovídá se také na otázku PROČ. VýstupyAnglicky results, nebo outputs. Jedná se obvykle o tzv. hmatatelné výsledky, produkty nebo služby dodávané projektem, byť může jít i o nehmotné dodávky. Odpovídá se na otázku CO. Klíčové aktivityTaké aktivity, činnosti. Anglicky Activities. Jde o činnosti, které budou projektem prováděny. Odpovídá se na otázku JAK.
Zdroje a časový rámecPole vedle klíčových aktivit definují další dvě základní omezení projektu – zdroje (finanční, lidské, apod.) a základní termíny pro projekt. Rizika a předpokladyTento sloupec začíná od spodu vnějšími podmínky, které jsou nutné pro projekt a pokračuje dalšími podmínkami a riziky které doplňují vertikální logiku matice od aktivit až k přispění k záměru projektu. Vertikální logika maticeModré šipky (viz obrázek výše) ukazují souvislosti a vertikální logiku v matici a způsob jejího správného čtení. Příklad:
Objektivně měřitelné indikátoryTéž objektivně ověřitelné ukazatele. Jde o druhý sloupec matice v řádcích jedna až tři. Uvádí se konkrétní hodnoty a ukazatele pro měření vztažené k úrovni uvedené v prvním sloupci konkrétního řádku, tedy výstupů, bezprostředního cíle i obecných záměrů. Tedy odpovídáme na otázku Jak a co má být naměřeno z pohledu kvantity, kvality i času. Zdroje ověření indikátorůDoplňují výše uvedené indikátory o informaci odkud budou hodnoty čerpány. Respektive poskytují odpověď na to, jak budou získány informace pro měření, kým, kdy, za jaké období... Horizontální logikaSměrem od prvního, další sloupce rozšiřují informace obsažené v předchozím sloupci.[4] OdkazyReference
Literatura
Související článkyExterní odkazy
|
