Libra šterlinků
 Libra šterlinků, nebo též britská libra (anglicky pound sterling, British pound) je zákonné platidlo Spojeného království. Oficiální ISO 4217 kód měny je GBP. Značka pro libru je £ a v angličtině se dává před částku. Původně libra označovala jen jednotku hmotnosti (1 libra = 453 gramů), až později se libra šterlinků začala používat i jako měnová jednotka. Jedna libra se dělí na 100 pencí. Na libru šterlinků jsou v poměru 1:1 pevně navázány tři měny britských zámořských území – Gibraltaru, Falkland a Svaté Heleny, Ascensionu a Tristanu da Cunha[p 1]. Britské bankovky libry šterlinků jsou zde běžně akceptované společně s místními bankovkami. Historie Šterlink byl název stříbrné mince – stříbrná penny (pence), kterou se v Anglii platilo v době vlády Normanů. Kvůli inflaci vystřídala časem libra penny jako oficiální měnu. Samotný název „libra“ je používán i jako váhová jednotka. Dvojí význam tohoto slova vychází z historie. Původně libra označovala pouze jednotku hmotnosti (1 libra = 453 gramů). Kvůli dřívější praxi vážení stříbra při obchodování se pak význam postupně přenesl i na peníze. Libra tedy znamenala určité množství stříbra vážící jednu libru. Název libra šterlinků je zkracován na libra nebo někdy na šterlink, respektive pound nebo slangově quid.[2][3] V letech 1663 až 1816 se v Británii razila guinea – zlatá mince s nominální hodnotou jedné libry. Od roku 1817 ji nahradil sovereign – též zlatá mince se stejnou nominální hodnotou, který se i v současné době stále razí. Do roku 1971 se jedna libra dělila na 20 šilinků. Každý tento šilink dále sestával z 12 pencí. Jedna pence byla tedy 1/240 staré hodnoty libry. Pence se dále dělily na čtvrtiny neboli farthingy. Dále se objevovaly mince nejrůznějších dalších hodnot – dva šilinky tvořily jeden florin, dva šilinky a 6 pencí byly půlkoruna a celá koruna měla hodnotu pěti šilinků.[4] 15. února 1971 byla provedena decimalizace (začala se používat desítková soustava) a jednu libru od tohoto data tvoří 100 pencí. V roce 1990 vstoupilo Spojené království do Evropského měnového systému, který měl za cíl udržovat stabilní kurzy mezi měnami svých účastníků.[5] V roce 1992 ovšem začala libra prudce oslabovat. Bank of England utratila devizy v hodnotě 27 miliard liber v marné snaze udržet libru v daném pásmu. Nakonec britská vláda snahy o udržení kurzu v stanoveném pásmu vzdala, a v září 1992 Spojené království z Evropského měnového systému vystoupilo.[5] Britské daňové poplatníky tato epizoda stála 3,3 miliard liber, tedy asi půl procenta tehdejšího britského hrubého domácího produktu.[5] Finančník George Soros díky spekulaci na pokles ceny libry vydělal asi 1 miliardu liber.[6] BankovkyVe Spojeném království a v jeho korunních závislých území vydává bankovky řada institucí. Kromě Bank of England, která plní funkci centrální banky, mají právo vydávat bankovky i 3 skotské banky (Bank of Scotland, Royal Bank of Scotland a Clydesdale Bank), 3 severoirské banky (Bank of Ireland, Danske Bank a Ulster Bank) a místní vlády ostrova Man, Guernsey a Jersey. Do července 2022 vydávala své bankovky i First Trust Bank.[7] Nejčastější bankovky v oběhu mají hodnoty £5, £10, £20 a £50. Skotské a severoirské banky vydávají navíc bankovku v nominální hodnotě £100.[8] Bankovky £1 existují i na ostrově Man, Guernsey a Jersey (a jsou vydávány i bankou Royal Bank of Scotland).[9][10][11] Severoirské a skotské bankovky musí být kryty ekvivalentním množstvím bankovek vydávaných Bank of England. Proto existují bankovky o nominálních hodnotách £1 000 000 (Giant) a £100 000 000 (Titan), které vydala Bank of England a které jsou uloženy v jejím depozitu a nikdy nebyly uvedeny do oběhu.[12][13] OdkazyPoznámky
Reference
Související články
Externí odkazy
|
||||||||||||||||||||||||||||
