Kukulkánova pyramida

Kukulkánova pyramida
Poloha
Adresa	Chichén Itzá, Mexiko Mexiko
Souřadnice	20°40′58,4″ s. š., 88°34′7″ z. d.
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kukulkánova pyramida, španělsky El Castillo, v archeologické komunitě známá jako Struktura 5B18, je nejznámější stavbou mayského města Chichén Itzá (dnes Mexiko, Yucatán). Jde o stupňovitou pyramidu, Uvnitř jsou dvě starší pyramidové stavby, svrchní část je nejnovější. Nejmenší pyramida byla postavena mezi roky 550 až 800, střední pyramida se datuje do let 800 až 1000 a největší, svrchní pyramida byla dokončena mezi roky 1050 až 1300.^[1] Pyramida sloužila jako chrám boha Kukulkána, mayského opeřeného hadího božstva, úzce spřízněného s aztéckým Quetzalcoatlem. Chrám se skládá z řady čtvercových teras se schodišti po každé ze čtyř stran pyramidy. Na vrcholu stojí jádro sakrálního prostoru. Po stranách severní balustrády se nacházejí sochy opeřených hadů. Během jarní a podzimní rovnodennosti lze spatřit na severozápadním zábradlí řadu trojúhelníkových stínů, které vytvářejí iluzi opeřeného hada „plazícího se“ po chrámu. O tom, zda šlo skutečně o záměr stavitele, se vedou spory.^[2] Za jistější se považuje akustická funkce chrámu. Když kolem něj lidé tleskají, vzniká v ozvěně zvuk připomínající cvrlikání, který má podle odborníků symbolizovat cvrlikání ptáka kvesala.^[3] Mayové stavbu zřejmě považovali za axis mundi. Součet schodů na všech čtyřech stranách chrámu je 365 (bere-li se vrcholný prostor jako schod). Patrně není náhoda, že to odpovídá počtu dní v roce. Schodiště jsou vysoká 24 metrů, vrcholek chrámu 6 metrů. Velikost uhlopříčky čtvercové základny je 55,3 metru. Uvnitř chrámu je dutina naplněná vodou. K nejcennějším nálezům zevnitř chrámu patří socha typu chac mool, socha červeného jaguára a trůn červeného jaguára. Evropany o stavbě prvně podrobně informoval Diego de Landa ve spise Relación de las cosas de Yucatán z roku 1566. V roce 2006 začal Národní institut antropologie a historie, který spravuje archeologické naleziště Chichén Itzá, uzavírat památky pro veřejnost. Návštěvníci mohou kolem pyramidy procházet, ale nesmí na ně již šplhat ani vstupovat do komor. Porušování tohoto zákazu trestají nejen úřady, ale často spontánně i sami turisté.^[4]