Karl Eppinger
Karl Eppinger (6. ledna 1853 Broumov – 15. července 1911 Salcburk[1][2]) byl rakouský a český právník a politik německé národnosti, na přelomu 19. a 20. století poslanec Českého zemského sněmu, počátkem 20. století předseda Německé pokrokové strany. BiografieJeho otec Heinrich Vinzenz Eppinger byl notářem v Broumově. Karl Eppinger studoval nižší gymnázium v Broumově a vyšší gymnázium v Praze. Pak absolvoval práva na Karlo-Ferdinandově univerzitě, kde v říjnu 1877 získal titul doktora práv. Během studií byl členem burschenschaftu Carolina. V letech 1878–1879 působil na praxi u krajského soudu v Hradci Králové. V období let 1874–1878 a 1879–1881 působil coby koncipient u svého bratra Heinricha Eppingera, který byl okresním starostou v Broumově. Od listopadu 1881 provozoval samostatnou advokátní kancelář v Mimoni.[1][2] V 90. letech 19. století se zapojil i do zemské politiky. Ve volbách v roce 1895 byl zvolen v městské kurii (volební obvod Cvikov, Mimoň) do Českého zemského sněmu. Uvádí se jako německý liberál (takzvaná Německá pokroková strana).[1] Mandát zde obhájil v volbách v roce 1901[3] a volbách v roce 1908.[4][5] Na sněmu se zviditelnil roku 1896, kdy se zapojil do debat ohledně uznání volby českého agrárního poslance Alfonse Ferdinanda Šťastného. Od listopadu 1901 byl předsedou klubu německých liberálních poslanců a předsedou Německé pokrokové strany. V červenci 1902 byl zvolen do zemského výboru. Vedl zde finanční referát a byl intendantem referátu pro německé divadlo.[2] V červnu 1907 se stal členem Panské sněmovny (jmenovaná horní komora Říšské rady ve Vídni), kde patřil mezi hlavní politiky německé liberální strany.[2] Po jistou dobu sloužil i v rakouské armádě, kde získal hodnost nadporučíka. Kromě Heinricha Eppingera měl ještě další dva bratry, Hans Eppinger působil jako státní úředník v Štýrském Hradci a Viktor Eppinger jako lesní odborník v Slovenske Bistrici.[2] Dr. Karl Eppinger byl čestným občanem města Krumlov.[6] Zemřel náhle v červenci 1911 v Salcburku, ve vlaku z Innsbrucku do Vídně. Byl na místě mrtev.[2] OdkazyReference
Literatura
Externí odkazy
|