Interpretace

Interpretace (z lat. interpretari – vykládat, tlumočit, překládat, posuzovat) je slovo s poměrně širokým významem, který se v jednotlivých oborech lidské činnosti může lišit. Obecně znamená výklad (resp. porozumění a chápání) nějakého textu, myšlenky či jevu, avšak například v hudbě či logice se používá v pozměněném významu. Misinterpretace je pak chybný výklad nebo výklad vycházející z nesprávných nebo neúplných předpokladů vedoucí k chybným závěrům. Jako desinterpretace (z franc. désinterpréter) se označuje výklad záměrně nejasný nebo klamný.

Pojem interpretace se objevil v souvislosti s exegezí náboženských textů, kdy proti sobě stálo více chápání jednoho a téhož textu. Alegorická interpretace přisuzuje textu jiný význam, než je ten zjevný; například některá místa z Bible, která se zdají odporovat rozumu, podle ní nemáme chápat v doslovném smyslu. Teorií interpretace textů, mýtů a symbolů se zabývá hermeneutika, která ve 20. století proniká do filosofie.

Interpretace v jednotlivých oborech

Hermeneutika
Exegeze v teologii
Interpretace (logika) – přiřazování významu či hodnoty jednotlivým výrokům
Interpretace kvantové mechaniky
Interpretace (software) – vykonávání instrukcí zapsaných v programovacím jazyce
Interpretace práva
Psychoanalýza provádí např. interpretaci snů
Interpretací je také každý překlad textu do jiného jazyka; zejména se tak označuje simultánní tlumočení.
Interpretace (hudba) – provozování hudebních děl, zhoštění se určité skladby nebo písně v daném stylu a podání (zejména zpěvákům se občas říká hudební interpreti)
Interpretace (tanec) – realizace/ztělesnění choreografie uměleckého díla, které jako svou součást obsahuje tanec
Literární interpretace - možnosti výkladu a chápání literárních textů
Fotografická interpretace - posuzování fotografických snímků za účelem identifikace objektů a hodnocení jejich významu
Interpretace (architektura) - posuzování architektonických prvků za účelem hodnocení jejich významu a souvislostí jejich vzniku

Snaha o potlačení interpretace

Některé obory nebo oblasti se snaží interpretaci zakazovat nebo potlačovat, aby tak dosáhly nejvyšší objektivity, např. ve výzkumu, v žurnalistice nebo zpravodajství. Na základní úrovni však může být za interpretaci považována již samotné převedení jevu do jazyka. Tezi o všudypřítomnosti interpretace vyhrotil na konci 19. století. Friedrich Nietzsche: