International Computer and Information Literacy StudyInternational Computer and Information Literacy Study (ICILS) byla první mezinárodní komparativní studií sledující schopnost žáků používat počítače k vyhledávání, vytváření a sdílení informací za účelem úspěšného fungování jedince ve společnosti.[1] Organizátorem mezinárodního šetření v letech 2010 až 2013 byla International Association for the Evaluation of Educational Achievement (IEA), která od svého vzniku v 60. letech 20. století uskutečnila více než 30 rozsáhlých mezinárodních výzkumů a ICILS na ně volně navazovala.[2] Na národní úrovni České republiky studie organizovala Česká školní inspekce prostřednictvím projektu Kompetence III.[3]
Cíl studieVýzkum vznikl na základě vzrůstajícího užívání informačních a komunikačních technologií v moderní společnosti a potřebě občanů přezkoumat dovednosti nutné k efektivnímu žití ve společnosti.[4] Byl prvním mezinárodním projektem, který zkoumal úroveň rozvoje vědomostí, dovedností a postojů v oblasti ICT.[2] Cílem bylo zjistit úroveň počítačové a informační gramotnosti mladých lidí a popsat způsoby jejich rozvíjení.[2] Součástí studie bylo i shromažďování údajů o školních zdrojích a metodách práce s počítači v rámci výuky a také přehled o vzdělávacích systémech a vzdělávací politice zúčastněných zemích se zvláštním důrazem na ICT.[1] Nástroje výzkumu a výzkumný vzorekICILS byl představen v červenci 2010 na prvním střetnutí mezinárodních výzkumných koordinátorů v Amsterdamu.[5] Nástroje byly vytvořeny do první poloviny roku 2012, s testováním se začalo začátkem roku 2013. Základní otázky se týkaly[6] prostředí, v němž je počítačová a informační gramotnost rozvíjená a[7] dosažené úrovně počítačové a informační gramotnosti žáků. Cílovou skupinou šetření byli žáci 8. ročníku povinné školní docházky za předpokladu, že průměrný věk je alespoň 13,5 let.[5] V ČR byli do šetření zařazení žáci 8. ročníku základní školy a tomu odpovídajících ročníků víceletých gymnázií.[2] Pro účast v šetření byly školy vybrány mezinárodním centrem a to tzv. dvoukrokovým stratifikovaným výběrem. Každý stát byl prezentován min. 150 školami, které byly vybrány systematicky s ohledem na počet studentů v daném ročníku. Přednost měly větší školy. Poté byli ze škol vybrání žáci. Ve větších školách bylo náhodně vybráno 20 žáků napříč třídami. V případě menších škol, kde byl počet žáků do 25 v příslušném ročníku, byli zapojeni všichni žáci.[8] Do šetření byli zapojeni i učitelé žáků, a to všichni, kteří ve zkoumaném ročníku učí běžné předměty, alespoň jednu třídu a jsou ve škole zaměstnání, alespoň od začátku příslušného školního roka. Z takto stanoveného základního souboru bylo poté náhodným výběrem vybráno 15 učitelů a v případě, že v ročníku bylo takových učitelů nejvýše 20, byli zapojeni všichni.[8] V ČR bylo takto zapojeno 170 škol, 3200 žáků (z toho 86,4 % žáků ZŠ a 13,6 % žáků víceletých gymnázií) a 2150 učitelů. Celkově se ICILS zúčastnilo (přibližně) 3300 škol, 60 000 žáků a 35 000 učitelů.[8] Šetření se zúčastnili i ředitelé a koordinátoři ICT ze všech vybraných škol.[2] Při šetření byly použity tyto testové nástroje[6]:
Test pro žáky byl zadáván lokálně prostřednictvím USB flash disků (pro každého žáka byl připraven jeden flash disk) a dotazníky pro učitele, ředitele a školní koordinátory ICT byly zadávány online pomocí webové aplikace. Výsledky studie z roku 2013Výsledky testů byly uváděny v bodech, které byly rozděleny do čtyř levelů.[4] Level 1 (skóre 407 – 491 bodů) – studenti demonstrují pracovní znalost s počítači jako s nástroji. Používají základní příkazy k vykonání základních komunikačních činností.[4] Dokáží např. oříznout obrázek pomocí software či otevřít link v novém okně prohlížeče.[8] Level 2 (skóre 492 – 576 bodů) – studenti používají počítače k velmi jednoduchému a přesně formulovanému vyhledávání nebo k organizačním činnostem. Umí jednoduše upravit text, nebo vytvořit jednoduchý informační produkt, ve kterém udržují konzistentní úpravu a mají základní povědomí o mechanismech ochrany osobních údajů.[4] Dokáží např. využít funkci formátování nebo použít jednoduchý editor pro tvorbu webových stránek či vysvětlit souvislost mezi počtem znaků hesla a jeho sílou.[8] Level 3 (skóre 577 – 661 bodů) – studenti zvládnou samostatně používat počítače k vyhledávání a zpracovávání informací. Umí vybrat nejvhodnější zdroj pro daný účel a vyhledat informace v poskytnutých zdrojích.[4] Dovedou např. pracovat s rozložením obrázků při tvorbě plakátu či pracovat s barvami a kontrastem.[8] Level 4 (skóre víc než 661 bodů) – studenti vybírají nejrelevantnější informace, které používají ke komunikaci. Vytvářejí informace s ohledem na zaměření a složení publika a uvědomují si rizika spojená s používáním soukromých informací na internetu.[4] Dokáží např. vybrat ze široké nabídky výsledků ve vyhledávači takový, který vyhovuje specifikovaným kritériím, nebo posoudit spolehlivost informací určených k propagaci nějakého produktu na komerční webové stránce.[8] Celosvětové výsledky84 % všech žáků dosahuje alespoň Level 1 - základní znalosti práce s PC 61 % všech žáků dosahuje alespoň level 2 - základní práce s PC jako zdrojem informací 23 % všech žáků dosahuje alespoň level 3 - dostačující znalosti a dovednosti informačních a komunikačních technologií pro získávání a užívání informací 2 % všech žáků dosahuje level 4 - při hledání a používání informací využívají kritické myšlení[9] S průměrem 553 bodů se na prvním místě umístila Česká republika. Za ní následuje Dánsko a Polsko. Na posledních příčkách se umístilo Chile (487 bodů), Thajsko (373 bodů) a Turecko(361 bodů).[10] Dosažené úrovně českých žákůMéně než Level 1 – 2 % žáků Level 1 – 13 % žáků Level 2 – 48 % žáků Level 3 – 34 % žáků Level 4 – 3 % žáků[10] Zúčastněné zeměDo šetření bylo zapojeno 21 edukačních systémů z celého světa. Tři z nich byli tzv. benchmarkingoví účastnící, a to Buenos Aires, Newfoundland a Labrador (Kanada) a Ontario (Kanada).[10]
Austrálie, Čile, Chorvatsko, Česká republika, Dánsko, Německo, Hongkong (SAR), Korea, Litva, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Ruská federace, Slovenská republika, Slovinsko, Švýcarsko, Thajsko a Turecko. Závěr studieStudie prokázala, že dívky mají lepší výsledky než chlapci, ale méně si věří a pro rozvíjení ICT je pro ně škola důležitá. Naopak chlapci se více dovedností naučili sami. Úspěch studentů závisí i na dalších faktorech jako je přístup k počítačům, počet knih v domácnosti, vzdělání rodičů, partnerský status rodičů.[4] Škola tedy může přispět k rozvíjení gramotnosti studentů, a to častějším využívaním ICT nástrojů učiteli při výuce a vedení žáků k využívání ICT při školní práci.[8] Je potřebné profesní vzdělávání učitelů a nastavení školských podmínek k podpoře využívání ICT při výuce. Od roku 2015 se připravuje další kolo studie ICILS 2018, výsledky by měly být dostupné v roce 2019.[11] Reference
|
