Hugo Strachwitz
Hugo Bedřich Josef Strachwitz (26. února 1900 Zdounky – 21. února 1978 Vídeň) byl příslušníkem rodu Strachwitzů a do roku 1948 majitelem zámku Zdounky. V období druhé světové války se aktivně zapojil do protinacistického odboje, po válce mu byl majetek předtím zabavený nacisty v roce 1948 zabaven znovu. V letech 1958–1964 byl vězněn ve Valdicích, pak pracoval jako topič v kotelně a v roce 1968 emigroval do Rakouska.[1][2] ŽivotStrachwitzové jsou starý šlechtický rod pocházející ze Slezska a doložený už roku 1285. V roce 1630 získali stav svobodných pánů, na konci 18. století pak hraběcí stav s titulem hrabě Strachwitz von Gross-Zauche und Camminetz. V 19. století se rod rozdělil do několika větví, z nichž jedna se usadila na Moravě, kde získal Bedřich Strachwitz (1867–1927) sňatkem statek a zámek ve Zdounkách.[3][4] Hugo Strachwitz vystudoval zemědělství na vysokých školách v Praze a ve Vratislavi. Po smrti otce se v roce 1927 ujal správy velkostatku Zdounky. V roce 1929 si vzal v Dymokurech za manželku Annu Marii Czerninovou (31. července 1905, Dymokury – 10. listopadu 1993, Vídeň), se kterou měl pět dětí: Bedřicha (* 1930), Marii (* 1931), Karla (1933–1998), Josefa Rudolfa (1938–2008) a Františka (* 1939). V letech 1938 a 1939 byl Hugo Strachwitz účastníkem všech tří deklarací zástupců české a moravské šlechty, které vyjádřily podporu české státnosti. Následně ho potom nacisté potrestali uvalením tzv. vnucené správy na jeho majetek. Přesto se aktivně účastnil odbojové činnosti na Kroměřížsku – působil jako zpravodajský důstojník a člen odbojové skupiny vedené zdouneckým farářem Vojtěchem Králem.[5]  V červnu 1945 požádal pro sebe i rodinu o změnu příjmení Strachwitz na česky psané Strachvic. Po parlamentních volbách v roce 1946 se stal v rámci obnovy národních výborů členem rady ONV v Kroměříži, když měl na starost vojenský referát.[6] Některými občany Zdounek byl ale po válce neprávem obviňován ze spolupráce s nacisty, v letech 1948 – 1952 postupně přišel o veškerý majetek a rodina byla vystěhována do Bařic. Hugo Strachvic vystřídal různá zaměstnání a v roce 1958 se s manželkou Annou odstěhoval do Olomouce, ale vzápětí byl uvězněn – údajně, i když už byl bez majetku, pro neplacení milionářské daně, a za držení a šíření nepřátelské literatury. Propuštěn byl až v roce 1964 a potom pracoval jako topič.[7] V roce 1968 se na čas uvolnily možnosti cest do západních zemí a manželé Strachvicovi dostali povolení k tříměsíčnímu pobytu v Rakousku a západním Německu. Shodou okolností odjeli 21. srpna 1968 a pak už se rozhodli zůstat natrvalo ve Vídni, kde Hugo Strachvic v roce 1978 zemřel. Byl rytířem Vojenského a špitálního řádu sv. Lazara Jeruzalémského. Potomci:
Zámek ve Zdounkách byl po roce 1948 ve správě Místního národního výboru a budova sloužila jako domov důchodců. Zabavený majetek byl v roce 1993 dědicům rodu Strachwitzů – Strachviců restituován, ti se ale rozhodli jej prodat. OdkazyReference
Literatura
Externí odkazy
|
||||||||||||||||
