| Dmitrij Peters |
|---|
| Datum narození | 4. května 1984 (41 let) |
|---|
| Místo narození | Gljaden, Sovětský svaz Sovětský svaz |
|---|
| Stát | Německo |
|---|
| Výška | 188 cm |
|---|
| Přezdívka | „Dima“ |
|---|
| Sportovní informace |
|---|
| Klub / Dojo | TuS Rotenburg (dom.)
Judo-Team Hannover (vrch,) |
|---|
| Trenéři | Volker Mitschke (zač.)
Albert Verhülsdonk (TuS)
Sven Loll (osob.) |
|---|
| Kategorie | těžká váha |
|---|
| Úchop | pravý |
|---|
| Oblíbená technika | ude-hishigi-juji-gatame, o-soto-gari, seoi-nage |
|---|
| Účast na LOH | 2012 |
|---|
| Údaje v infoboxu aktuální k září 2017 |
Dmitrij (Dimitri) Peters (* 4. května 1984 Gljaden, Sovětský svaz) je německý zápasník–judista, bronzový olympijský medailista z roku 2012.
Sportovní kariéra
Narodil se v bývalém Sovětském svazu do německé rodiny v obci Gljaden v Altajském kraji založené na začátku 20. století mennonity. Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 se s rodinou vrátil do Německa. S judem začal ve 12 letech na naléhání svého bratra a až do svého největšího úspěchu v roce 2012 reprezentoval svůj domovský klub TuS Rotenburg. Vrcholově se však připravuje v nedalekém Hannoveru pod vedením Svena Lolla a dříve pod dnes již zesnulým Albertem Verhülsdonkem. V reprezentaci ho vedl Frank Wieneke a od roku 2008 spolupracuje s Detlefem Ultschem.
Do seniorské reprezentace si ho po olympijských hrách v Athénách vytáhl Frank Wieneke. Příležitost na velké seniorské akci dostal poprvé v roce 2006 a vybojoval nečekaný bronz. Do olympijských her v Pekingu v roce 2008 mu však vyrostl zdárný konkurent Benjamin Behrla, který ho o účast na hrách připravil. Na svoji olympijskou premiéru si tak musel počkat do roku 2012 a pod vedením Detlefa Ultsche se výborně na olympijské hry v Londýně připravil. V prvním kole upáčil Izraelce Ze'eviho a ve druhém kole využil lepší fyzické přípravy, když v prodloužení poslal k zemi technikou seoi-nage Lotyše Borodavka. Ve čtvrtfinále ho čekal možná největší favorit na zlato Nizozemec Henk Grol. Po vyrovnaném boji dokázal v poslední minutě vytáhnout kombinaci ko-uči-gari + kučiki-taoši (za wazari) a vzal Grolovi naděje na olympijské zlato. V semifinále ho čekal aktuální mistr světa Tagir Chajbulajev. Po celý zápas si hlídal jeho osobní techniku seoi-nage, sám několikrát zahrozil nohama, ale bez bodového zisku. Zápas skončil i po prodloužení nerozhodně a při hantai se rozhodčí přiklonili na stranu ruského reprezentanta. V boji o 3. místo porazil ve velmi tvrdém zápase Uzbeka Ramziddina Sajidova a vybojoval bronzovou medaili.
Na svuj olympijský bronz navázal po roce ziskem první medaile z mistrovství světa 2013. V roce 2014 si však hned v úvodu na pařížském turnaji poranil stehenní sval a přišel o polovinu sezony. V roce 2016 se kvalifikoval na olympijské hry v Riu, ale olympijskou nominaci prohrál s krajanem Karl-Richardem Freyem.
Vítězství ve SP
- 2006 – 1x světový pohár (Boras)
- 2008 – 1x světový pohár (Tallinn)
- 2012 – 2x světový pohár (Tbilisi, Oberwart)
- 2013 – 1x světový pohár (Abú Zabí)
- 2014 – 1x světový pohár (Abú Zabí)
- 2015 – 1x světový pohár (Záhřeb)
- 2016 – 1x světový pohár (Düsseldorf)
Výsledky
Váhové kategorie
| Turnaj
|
2003
|
2004
|
2005
|
2006
|
2007
|
2008
|
2009
|
2010
|
2011
|
2012
|
2013
|
2014
|
2015
|
2016
|
2017
|
| 19
|
20
|
21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
27
|
28
|
29
|
30
|
31
|
32
|
33
|
| polotěžká váha
|
| Olympijské hry |
|
— |
|
— |
|
3. |
|
— |
|
| Mistrovství světa |
— |
|
— |
|
úč. |
|
úč. |
— |
úč. |
|
3. |
úč. |
3. |
|
úč.
|
| Evropské hry |
|
5. |
|
| Mistrovství Evropy |
— |
— |
— |
3. |
7. |
— |
7. |
— |
úč. |
— |
— |
— |
úč. |
—
|
| ME do 23 let |
— |
úč. |
1. |
— |
|
| ME juniorů |
úč. |
|
Bez rozdílu vah
| Turnaj
|
2003
|
2004
|
2005
|
2006
|
2007
|
2008
|
2009
|
2010
|
2011
|
| 19
|
20
|
21
|
22
|
23
|
24
|
25
|
26
|
27
|
| Mistrovství světa |
— |
|
— |
|
úč. |
— |
|
— |
—
|
Externí odkazy
