Demjata

Demjata
Kostel sv. Jana Křtitele
vlajka
Poloha
Souřadnice	49°6′22″ s. š., 21°18′52″ v. d.
Nadmořská výška	336 m n. m.
Časové pásmo	UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas)
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Prešovský
Okres	Prešov
Tradiční region	Šariš
Demjata
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	11,50 km²[1]
Počet obyvatel	1 086 (2024)[2]
Hustota zalidnění	94,5 obyv./km²
Správa
Status	obec
Starosta	Vladislav Bašista[3]
Vznik	1330
Oficiální web	www.obecdemjata.sk
Telefonní předvolba	051
PSČ	082 13 (pošta Tulčík)
Označení vozidel (do r. 2022)	PO
NUTS	524336
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Demjata, dříve (do roku 1927) Demjaty nebo Demiata (maďarsky Deméte)^[4], je obec na Slovensku v okrese Prešov. Žije zde přibližně 1 100^[2] obyvatel.

Potoční řadová obec vznikla na území starší vesnice z období před 12. stoletím. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1330, kde je uváděna pod názvem Demeta. V 13. a 14. století náležela pod panství hradu Šariš. Od 15. století byla v majetku zemanů. od 16. století ji vlastnily Mariášovci, Bornemisovci, Darholcovci a další. Od 17. století byla ve vlastnictví Bocskayů. V roce 1427 byla daněna ze sedmnácti port, v roce 1689 byla vylidněná. V obci v roce 1787 žilo ve čtyřiceti domech 460 obyvatel a v roce 1828 žilo 553 obyvatel v 75 domech. V 18. století majiteli vsi a kastelu byli Okolicsányové a v 19. století Semseyové. Do roku 1918 náležela pod župu Šariš Uherského království. Hlavní obživou bylo zemědělství, chov ovcí a pálení vápna.^[5][6][7]

Obec leží v jihozápadním cípu Nízkých Beskyd v údolí řeky Sekčov. Z hlediska geomorfologického členění patří do podcelku Ondavské vrchoviny a Beskydského předhůří.^[8] Nadmořská výška území se pohybuje v rozmezí 280–525 m, střed obce je ve výšce 290 m n. m.^[9]

V západní části nad obcí se rozprostírá pohoří Vápeníky s přírodní rezervací vápenné Demjatské kopce. Přes obec vede frekventované silniční i vlakové spojení mezi Prešovem a Bardejovem.

Území obce má rozlohu 11,4963 km², z toho v roce 2020 připadalo 45 % na zemědělskou půdu. Celkové využití půdy (2020): 25 % orná půda, 2 % zahrady, 18 % travnaté plochy a 43 % lesy.^[10] V roce 2024 zemědělská půda tvořila 632 ha, z toho 284,21 ha byla orná půda, 24,29 ha připadalo na zahrady a 208,85 ha byly travnaté plochy. Les zaujímal 497,59 ha, vodní plocha 20,09 ha a na zastavěnou plochu připadalo 57,95 ha.^[11]

Obec sousedí:^[8][12]

	Raslavice
Veľký Slivník		Lopúchov
	Tulčík

• Hámošův (Ámosův) kaštel je dvoupatrová renesanční budova čtvercového půdorysu s vnitřním nádvořím, pochází z druhé poloviny 16. století. Mezi lety 1640–1642 prošel úpravami, které mu daly jeho současnou podobu. Využita byla část hmoty starší středověké stavby v západní části půdorysu kaštelu. V letech 1752–1754 prošel barokními úpravami. Po roce 1980 byl renovován. V současné době (2025) je však opuštěný a chátrá. V přízemí se nacházejí renesanční křížové a valené klenby s lunetami, v poschodí jsou pruské klenby. Fasády kaštelu jsou členěny okny s nadokenními římsovými frontony. Severní fasádě dominuje dynamický barokní portál z roku 1754 se segmentovým záklenkem s volutami. Nad ním je kasulové okno, po stranách lemované konvexně vydutými arkýři. V podkroví fasády je řada střílen a zubořez.^[13][14] Kaštel je kulturní památkou Slovenska.^[15]

• U kaštelu byl v 19. století založen přírodně krajinářský park. Jeho západní část byla rozparcelována a zastavěna rodinnými domky. V torzu jsou zachovány původní dendrologicky významné stromy.^[7] Park je kulturní památkou Slovenska.^[16]

• Semseyovský kaštel je dvoupatrová trojkřídlá budova původně renesanční architektury na obdélníkovém půdorysu, pochází z první poloviny 17. století. V roce 1736 byl přestavěn v barokním stylu. V roce 1979 prošel renovací. V současné době (2025) v něm sídlí obecní úřad. Interiér je zaklenutý renesančními stropy. Fasády zámku jsou hladké a některá okna parteru mají  římsové nadokenní frontony. Vstupní portál je barokní s vročením 1751, a nachází se v ozdobném výklenku lemovaným pilastry a segmentovým záklenkem s reliéfní mušlí. Zámek má mansardovou střechu.^[17][18][7] Kaštel je kulturní památkou Slovenska.^[19]

• Římskokatolický filiální kostel svatého Jana Křtitele je jednolodní barokní stavba s půlkruhovým kněžištěm a věží, pochází z roku 1774. Věž byla znovu postavena v roce 1926. V roce 1929 byl kostel renovován. Interiér má pruské klenby. Hlavní oltář pochází z druhé poloviny 19. století s kopií italského barokního obrazu svatého Jana Křtitele. Fasády se zaoblenými rohy jsou rozděleny pilastry a okny s půlkruhovými oblouky. Věž se zaoblenými rohy je členěna kordonovou římsou, pilastry a zakončena římsou a jehlanovou střechou.^[20] Kostel je kulturní památkou Slovenska.^[21] Filiální kostel náleží pod římskokatolickou farnost Tulčík, děkanát Prešov-Východ arcidiecéze košické.^[22] Kostel byl po opravě znovu vysvěcen v roce 2020 biskupem Markem Forgáčem.^[23]

V obci působí fotbalový klub FK Demjata (Futbalový Klub Demjata), založený v roce 1952.

• Stanislav Šesták – fotbalový útočník

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Demjata na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky