Delta Dunaje

Delta Dunaje
Světové dědictví UNESCO
Delta Dunaje na Ukrajině
Smluvní stát	Rumunsko Rumunsko
Souřadnice	45°12′ s. š., 29°30′ v. d.
Typ	přírodní dědictví
Kritérium	vii, x
Odkaz	588 (anglicky)
Zařazení do seznamu
Zařazení	1991 (15. zasedání)

Delta Dunaje (rumunsky delta Dunării, ukrajinsky дельтa Дунаю) je nejzachovalejší říční delta v Evropě. Delta se rozkládá na ploše přibližně 3 450 km², kde se Dunaj vlévá do Černého moře. Delta Dunaje leží na území Rumunska (historický region Dobrudža) a z menší části Ukrajiny (zhruba sedmina území).

V oblasti delty žije přibližně 15 000 lidí, nejvýznamnější sídla jsou Tulcea a Izmajil. Většina se živí tradičním způsobem, převládá rybářství. V okolí ukrajinského sídla Vilkove (ukrajinsky Вилкове) a rumunské Tulcey žije komunita tzv. Lipovanů, náboženské menšiny, vyznavačů starého ritu pravoslavné církve. Delta je nejkosmopolitnějším regionem Rumunska a celkem zde žije 22 národností, včetně Čechů a Slováků.^[1]

Nedaleko města Tulcea se Dunaj dělí do tří ramen, která se do Černého moře vlévají pod jmény Kilijské (Chilia), Sulinské (Sulina) a Svatojiřské (Sfântul Gheorghe). Mimo tří hlavních ramen se Dunaj dělí na velké množství vedlejších říčních ramen a kanálů. Delta je dynamický ekosystém – říční nánosy ji každoročně rozšíří o zhruba 40 metrů. Severní rameno Chilia tvoří ukrajinsko-rumunskou státní hranici. Chilia má délku 104 km a do Černého moře přivádí kolem 60 % dunajské vody. Rameno Sulina má délku 71 km a odvádí 18 % vody. Jižním ramenem Sfântul Gheorghe o délce 112 km protéká 22 % objemu dunajské vody.

Přibližně 35 km daleko v Černém moři se nachází Hadí ostrov, o který vedly soudní spor Rumunsko s Ukrajinou. Ostrov připadl Ukrajině, která jej získala po rozpadu Sovětského svazu. V roce 2022 jej krátkodobě zabralo Rusko.

Roku 2004 začala Ukrajina práci na kanálu Bystroje, který spočívá v prohloubení ramene Bystroje, které by tak mělo by propojit Černé moře s ukrajinskou částí dunajské delty. Kanál je kritizován mnoha ekology a neziskovými organizacemi kvůli potenciálnímu ohrožení jedinečné flory i fauny. Plán je také kritizován Evropskou unií.

Oblast delty je pokryta rákosím, mokřady a lužními lesy. Části delty jsou na jaře a na podzim zaplavovány. V mokřadech, stojatých a tekoucích vodách dunajské delty žije přes 1200 druhů rostlin, 300 druhů ptáků a přibližně 90 druhů ryb (například rejnok ostnatý, jeseteři).^[1] Delta je významným hnízdištěm tažného ptactva; mezi zdejší ptactvo patří například ibis hnědý,^[1] kormorán velký eurasijský, kormorán malý, pelikán bílý,^{[pozn. 1]} pelikán kadeřavý, kvakoš noční starosvětský, volavka vlasatá, volavka bílá, volavka stříbřitá, volavka červená.^[2] Celkem zde žije přibližnně 3500 živočišných druhů, včetně některých ohrožených: například norek evropský, kočka divoká, vydra říční, tuleň středomořský.^[1]

Podstatná část delty je chráněna, přičemž jednotlivá chráněná území se částečně překrývají. Byl zde zřízen rumunský národní park Delta Dunării (5800 km²). Území o rozloze 3124 km² (včetně brakických jezer Razelm, Sinoe a dalších) je od roku 1991 zapsáno na seznamu světového dědictví UNESCO.^[2] Zároveň je zde vyhlášena 7322 km² veliká biosférická rezervace, která zasahuje i na území Ukrajiny.^[3]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Delta Dunaje na Wikimedia Commons
• (anglicky), (rumunsky) Oficiální stránky o deltě Dunaje