Cisural

Cisural je nejstarším oddělením geologické periody permu. Začal přibližně před 299 miliony let a skončil před 272 miliony let. Předcházel mu pennsylvanian (nazývaný také „svrchní karbon“) a následoval po něm guadalup. Hranicí cisuralu je výskyt druhu Streptognathodus isolatus z třídy Conodonta.^[1]

Cisural byl pojmenován podle fosilních nálezů ze západního úpatí pohoří Ural (typovou lokalitou je údolí říčky Ajdaralaš v Aktobské oblasti). V této době zde vznikla ropná ložiska v okolí Išimbaje.^[2] Název navrhl roku 1982 John Bruce Waterhouse a byl schválen Mezinárodní stratigrafickou komisí v roce 1996. Ve střední Evropě odpovídá cisuralu litostratigrafická jednotka Rotliegend.

V tomto období se formoval superkontinent Pangea. Počátkem cisuralu skončila pozdně paleozoická doba ledová a ustupovaly ledovce. Díky oteplení prospíval hmyz a vzhledem k vysoké vlhkosti pokrývaly značnou část pevnin bažiny. Typickou vegetací byly plavuně a kapradiny. Živili se jimi býložravci jako např. obojživelník Diadectes. Rozvoj zaznamenali synapsidi, např. Tetraceratops, Ophiacodon nebo Dimetrodon. V moři žil Helicoprion, lišící se od recentních žraloků ozubenou spirálou v dolní čelisti. V závěru cisuralu nastalo tzv. Olsonovo vymírání, jež se dotklo převážně pelykosaurů.^[3]

Cisural se dělí na čtyři stupně.

• assel (začal před 293 miliony let)
• sakmar (začal před 290 miliony let)
• artinsk (začal před 283 miliony let)
• kungur (začal před 273 miliony let)

• 
  Mapa světa v období cisuralu
• 
  Plaz Captorhinus
• 
  Paryba Helicoprion
• 
  Kyjonožec Campylocephalus
• 
  Útes v Devonu pocházející z období cisuralu

• ScienceDirect