Chanova–Lamova reakce

Chanova–Lamova párovací reakce je křížová párovací reakce arylboronových kyselin s alkoholy nebo aminy za vzniku příslušných sekundárních arylaminů nebo aryletherů.^[1]

Jako katalyzátory se používají komplexy mědi a reakci lze provést za přítomnosti vzduchu při pokojové teplotě. Častěji používaná Buchwaldova–Hartwigova aminace bývá katalyzována palladiem.

Dominic Chan, David Evans a Patrick Lam vydaly své články téměř současně;^{[2][3][4][5][6]} mechanismus však dlouho nebyl znám.

Zkoumání mechanismu této reakce komplikuje nestabilita měditých činidel a vícesložkovost reakce.

^[7] Během reakce se tvoří arylové komplexy mědi. Cu^III-arylalkoxidové nebo Cu^III-arylamidové meziprodukty vstupují do redukční eliminace za vzniku aryletherů či arylaminů:

Ar-Cu(III)-NHR-L₂ → Ar-NHR + Cu(I)L₂

Ar-Cu(III)-OR-L₂ → Ar-OR + Cu(I)L₂

Níže je uveden příklad Chanovy–Lamovy reakce při přípravě biologicky aktivní látky:

Sloučenina 1, pyrrol, reaguje s arylboronovým esterem, 2, za vzniku produktu 3, který se poté mění na výslednou sloučeninu 4. Nitrilová skupina sloučeniny 2 nenarušuje funkci katalyzátoru. Při této reakci se používá pyridinový ligand. Je zde dlouhý reakční čas, okolo tří dnů, ovšem reakce může probíhat na vzduchu za pokojové teploty a výtěžnost dosahuje 93 %.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chan-Lam coupling na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Chanova–Lamova reakce na Wikimedia Commons
• Kodepelly Sanjeeva Rao; TIAN-SHUNG WU. Chan-Lam coupling reactions: synthesis of heterocycles. Tetrahedron. 2012, s. 7735–7754. doi:10.1016/j.tet.2012.06.015. Je zde použita šablona {{Cite journal}} označená jako k „pouze dočasnému použití“.
• https://www.princeton.edu/chemistry/macmillan/group-meetings/JLA_CopperMechanisticStudies.pdf