Berthold Hatschek (3. dubna 1854 Skrbeň – 18. ledna 1941 Vídeň) byl rakouský zoolog.
Berthold Hatschek se narodil roku 1854 v moravském Skrbni do rodiny majitele pivovaru Jacoba Hatscheka a jeho manželky Rosy, roz. Backové. Vzdělání získal na gymnáziu v Linci a mezi lety 1872–1877 na univerzitách ve Vídni, Lipsku a Mnichově, kde studoval medicínu a přírodní vědy. Jeho doktorská práce nesla jméno Beiträge zur Entwicklungsgeschichte der Lepidopteren. Roku 1879 se stal soukromým docentem na Vídeňské univerzitě.[3] Nejproduktivnější roky svého života, tj. 1885–1896, strávil jako profesor zoologie Německé univerzity v Praze,[4] působil v budově přírodovědeckého ústavu v dnešní Viničné 7.[5] Později vedl ještě II. zoologický ústav srovnávací anatomie na Vídeňské univerzitě, jako profesor nahradil svého bývalého učitele Carla Clauseho.[6]
Vědeckou dráhu mu komplikovaly těžké deprese, po první světové válce dokonce publikování vědeckých prací zcela zanechal, ačkoli stále se věnoval výuce studentů. V dubnu 1938 byl kvůli židovskému původu vyloučen z univerzity a byl mu zkonfiskován veškerý majetek. Zemřel roku 1941. Byl jedenkrát ženatý, s malířkou Marií Olgou Rosenthalovou měl dvě dcery (dcery emigrovaly do USA, resp. Anglie, Marie Olga byla zavražděna v blízkosti koncentračního tábora Banjica).[3]
Jeho nejvýznamnější výzkumné práce se týkají srovnávací morfologie a embryologie živočichů. Snažil se rekonstruovat vzhled předka obratlovců, za tímto účelem srovnával larvy mihulí s larvami pláštěnců a zvláště pak s kopinatci.[4] Jeho jméno dodnes nese tzv. Hatschekova jamka, útvar v předústní dutině kopinatce, který je pokládán za homologický vůči obratlovčí adenohypofýze.[7]
V roce 1888 vytvořil taxon dvoustranně souměrných (Bilateria), na základě vzhledu a polohy centrálního nervového systému přičemž dvoustranně souměrné rozdělil na skupiny Zygoneura (dnes Protostomia – prvoústí), Chordonia (dnes Chordata – strunatci) a Ambulacraria.[8] Roku 1888 zároveň rozdělil Leuckartův taxon Coelenterata zahrnující žahavce, žebernatky a houbovce na tři dodnes platné samostatné kmeny.[9] Pro kmen žahavců – Cnidaria – je považován za popisnou autoritu.[10] Vědecky se zabýval také např. mechovci (Bryozoa) a mechovnatci (Entoprocta).[11] Popsal též trochoforovou larvu, od té doby důležitou pro pochopení evoluce některých významných skupin bezobratlých (včetně kroužkovců a měkkýšů).[12]
Mezi jeho nejznámější monografie patří Lehrbuch der Zoologie a Das neue zoologische System.[3]
V roce 1886 byl zvolen členem akademie Leopoldina. Členem vídeňské akademie věd byl od roku 1932, v roce 1938 ho ale národní socialisté vyloučili.
