Aarhuský protokol o perzistentních organických polutantech Aarhuský protokol o perzistentních organických polutantech, protokol z roku 1998 o perzistentních organických polutantech (POP), je dodatek k Ženevské úmluvě z roku 1979 o dálkovém znečišťování ovzduší přesahujícím hranice států (LRTAP). Protokol usiluje o „kontrolu, redukci nebo odstranění vypouštění, emisí a ztrát perzistentních organických znečišťujících látek“ v Evropě, některých zemích bývalého Sovětského svazu a ve Spojených státech amerických, aby se snížil jejich přeshraniční tok a aby bylo chráněno lidské zdraví a životní prostředí před nepříznivými účinky.[1] Autory a propagátory Protokolu byla Evropská hospodářská komise Organizace spojených národů (EHK OSN), která v té době zastřešovala 53 různých členských zemí a aliancí. Protokol byl novelizován dne 18. prosince 2009: Novely k textu a přílohám I, II, III, IV, VI a VIII k Protokolu z roku 1998 o perzistentních organických znečišťujících látkách nabyly účinnosti dne 20/01/2022 a novely k přílohám I a II k tomuto protokolu nabyly účinnosti dne 26/02/2023. Ke květnu 2013 protokol ratifikovalo 31 států a Evropská unie. Ve Spojených státech amerických je protokol výkonnou dohodou, která nevyžaduje souhlas Senátu. K vyřešení nesrovnalostí mezi ustanoveními protokolu a stávajícími zákony USA (konkrétně zákonem o kontrole toxických látek a federálním zákonem o insekticidech, fungicidech a rodenticidech) je však potřeba přijmout právní předpisy. LátkyV Protokolu jsou obsaženy následující látky. Dokument se zaměřuje na seznam 16 látek, které byly označeny za rizikové podle dohodnutých kritérií[2] (obsahuje jedenáct pesticidů, dvě průmyslové chemikálie a tři vedlejší produkty/kontaminující látky). Protokol určil pravidla pro řádnou likvidaci odpadních produktů považovaných za zakázané a omezené, včetně zdravotnického materiálu.[3]
OdkazyReferenceV tomto článku byl použit překlad textu z článku Aarhus Protocol on Persistent Organic Pollutants na anglické Wikipedii.
Související články
Externí odkazy |
